Freiheit

Život a dílo básníka a spisovatele Hermanna Lönse, který se bez vlastního přičinění stal mnoho let po své smrti uctívanou ikonou nacistického režimu, dostatečně popsal autor Marek Sekyra v jizerskohorské části únorového čísla v souvislosti s obnoveným libereckým pomníkem.

Avšak i v Krkonoších lze najít památky na tohoto neoficiálního patrona myslivců a milovníka volné, nespoutané přírody. Do dnešních dnů se v horní lesnaté části trutnovského parku, kousek nad vodárnou, na půdě posvěcené krví z prusko - rakouské šarvátky roku 1866, jen co by kamenem dohodil od Janské kapličky, zachoval básníkův pomník od významného místního sochaře Emila Schwantnera. Do téměř 2,5 m vysokého bloku přírodního, hrubě opracovaného pískovcového kamene, vytesal umělec ve svém typickém pojetí realistický reliéf vyplašené srnky ve vypjatém postoji, panáčkujícího zajíce a sojku. 41. pobočka Jednoty německých myslivců „Sv. Hubert" pro Trutnov a okolí jej financovala z výtěžku sbírky, do níž přispěly široké kruhy trutnovského občanstva, obyvatelé většiny obcí okresu a básníkovi ctitelé z Čech, Moravy i Slezska. Slavnostní odhalení započalo na svatodušní sobotu 15. 5. 1937 o 10. hodině dopolední průvodem mysliveckých korporací, provázeným loveckými fanfárami trubačů. Po vystoupení několika řečníků převzal tehdejší starosta symbolicky pomník s jednoduchým nápisem „Básník vřesovišť H. Löns" (samozřejmě v němčině, proto byl po válce nemilosrdně odsekán) do péče obce. Celodenní program provázelo vystoupení pěveckého spolku Harmonie. Dlouho dopředu byly v Grohmannově knihkupectví v předprodeji lístky na přírodopisný film Lov, promítaný v městském kině o půl čtvrté odpoledne. Oslavy vrcholily v osm hodin večer veselým tanečním věnečkem v zahradní restauraci na Nivách, jehož rozpustilý ráz udávaly verše populární německé říkanky „Fuchs, du hast die Gans gestohlen" (Liško, tys ukradla husu). Ještě v průběhu letnic obdivovalo novou plastiku v trutnovském parku i množství návštěvníků současně probíhající IX. oblastní výstavy polního a lesního hospodářství, kteří tak rozšířili řady příznivců nejen básníkových, ale i trutnovského genia Schwantnera. (Současným kolemjdoucím i mnoha neinformovaným občanům Trutnova je zdánlivě anonymní dílo prezentováno jen jako obecný „pomník srny".)

22. srpna téhož roku byla při podobné slavnosti odhalena toutéž mysliveckou jednotou, jen pobočkou č. 81, bronzová pamětní deska Hermanna Lönse v Žacléři. Byla umístěna uprostřed mohutného přírodního skaliska s dosud dobře patrným výklenkem v zalesněném svahu Žacléřského hřbetu na staré jízdní stezce směřující od zámku k Černému mostu a dál k hotelu Ozon - kdysi vyhlášené a hojně navštěvované „Kvintě". Starousedlíci si ještě vzpomínají, že se jí říkalo Hermann Löns weg (cesta H. L.). Majitel žacléřského panství Waldemar Hesse dal krátkou spojku od svého sídla k horské vozové cestě z Prkenného Dolu na Rýchory vybudovat v létě 1899. Při odstřelu překážejícího skalního masivu přišli o život horníci Johann Fink a Josef Krause. Osmnáctiletý bratr střelmistra Karla Schmidta byl těžce raněn v obličeji a jako zcela slepý zemřel o rok později. Na současných mapách je zmiňovaná cesta značena žlutě a je zahrnuta do sítě vhodných cyklotras. Deska s kruhovým medailonem, zobrazujícím básníka v charakteristickém klobouku, byla naštěstí po sejmutí léta deponována neporušená na obecním úřadě. Dnes je součástí stálé historické expozice Městského muzea v Žacléři.

In: Krkonoše - Jizerské hory 2004/6