Freiheit

Pět let po první světové válce, to je doba stavění okázalých pomníků padlým spoluobčanům. V místech osídlených německým etnikem poněkud opožděně, kvůli napjatým poválečným poměrům, vzhledem k nesouhlasu obyvatelstva s politickým a národnostním uspořádáním nového státu. Také v podhůří Krkonoš, na Trutnovsku, vyrostla z potlačovaného vzdoru mnohá monumentální zhmotnění holdu mrtvým hrdinům. Scénář většiny akcí byl téměř totožný. Mohla - li si to obec finančně dovolit, zadala zhotovení památníku sochařské jedničce regionu Emilu Schwantnerovi. Stejně tak patřilo k dobrému tónu, aby zahajovací řeč při jeho odhalení pronesl oblíbený trutnovský starosta, umělecky založený Hieronymus Siegel, Schwantnerův osobní přítel a obdivovatel.

Nebylo tomu jinak ani v neděli 20. července 1924 v 10 hodin dopoledne v Mladých Bukách, kdy byl u hřbitovní zdi, při cestě do Hertvíkovic, slavnostně odhalen pomník, vybudovaný celkovým nákladem 20 000 Kč, který se jako jeden z mála dochoval do současnosti. Jeho původní, méně známou podobu přinášíme. V takto vzdušné, odlehčené formě, dávající vyniknout oběma sochařským figurálním motivům ze světle žlutého pískovce (postavě raněného bojovníka i truchlící válečné vdovy s děckem v náručí v ideálním přirozeném nasvětlení) však vydržel jen krátce. Záhy byla, dle mého soudu ke škodě jeho estetické působivosti, přistavěna neúměrně hmotná postranní křídla, tvořená předsunutými pilíři z materiálově odlišných bosovaných kvádrů, překlenutých stejně vizuálně těžkou, přímou, na hraně profilovanou římsou. Sousoší i později osazená kovová deska se jmény téměř 150 padlých a nezvěstných mužů z Mladých Buků, Kalné Vody, Dolních Sejfů, Bystřice a Hertvíkovic jsou tak utopeny v jakémsi zastíněném výklenku. Zda se tak stalo jen ve snaze po ještě větší monumentalitě, či ze statických důvodů (čemuž by ne zrovna nejšťastnější umístění ve svažitém terénu silničního zářezu docela nasvědčovalo) se ve známých pramenech zatím zjistit nepodařilo. Jen krátká zpráva v listu Trautenauer Tagblatt z 22. 7. 1927 informující o poničení pomníku vandaly, kteří vylámali bronzová písmena z hlavního nápisu, a současně zmiňovaný úmysl doplnit památník velkou bronzovou deskou se jmény obětí o stavebních úpravách cosi napovídá.

In: Krkonoše - Jizerské hory 2005/8