Pověst o trutnovském drakovi zná v podhůří Krkonoš každé malé dítě. Má - li však událost nějaký reálný základ, určitě nebyla tak idylická, jak líčí pozdější legendy. Lítá saň a bájný Trut, prý snad sám imaginární Albrecht z Trautenberka z trutnovského bájesloví, se dodnes připomínají v městském znaku a jméně. Příšera byla kdysi, jak praví stará sága, darována do Brna. Zlí jazykové dokonce tvrdí, že je to tatáž mrňavá seschlá „ještěrka" visící dosud na řetězech v podloubí brněnské radnice. Všeobecně známá Alšova luneta z cyklu Vlast, zdobící Národní divadlo v Praze, zobrazuje bojový výjev v duchu vrcholného obrozeneckého období stylem idealizujícího realizmu. Monumentální, dynamická a vyvážená kompozice zdůrazňuje především slovanské rysy reka bojujícího s nestvůrou. Poněkud jiné pojetí stejné romantické scény nabízí pohlednice vydaná brněnským svazem německé mládeže na přelomu 19. a 20. století. Drsnými germánskými zkazkami ovlivněné, trochu dryáčnické provedení určitě mnohem víc odpovídalo i vkusu tehdejšího trutnovského většinového obyvatelstva.
In: Krkonoše - Jizerské hory 2004/7