Myšlenka trutnovského lesmistra Vogelgsanga, vybudovat v místech krvavé řeže rakouských a pruských vojsk v šestašedesátém /míněno 19. stol./ rozsáhlý městský park, našla odezvu především u tehdejšího purkmistra dr. Flögla. S výstavbou bylo započato v roce 1888 a v červenci 1890 byl park, který je dodnes hojně navštěvovanou chloubou Trutnova, slavnostně předán veřejnosti. Jeho dominantní stavbou byla dřevěná výletní restaurace Zámeček s vyhlídkovou terasou a atraktivním otočným zrcadlem s vypouklými skly, v nichž se odrážela převážná část romantické krajiny úpského údolí s kulisou Krkonoš v pozadí. Ještě stále je nás dost, kteří Zámeček pamatujeme - vyhořel v roce 1957. V roce 1891 zřizovatelé parku ochotně sáhli i po dřevěném výstavním pavilónku z likvidované I. Oblastní hospodářsko - průmyslové výstavy, pořádané v Trutnově rok před tím. Umístili jej jako vyhlídku na svahu Šibeníku, kde byl malebným protipólem vojensky strohému Gablenzovu pomníku. Nezvykle brzy však zchátral a musel být stržen; výhled dávno zakryly vzrostlé stromy.
No není to krása?
Tak se pokochejte alespoň pohledem na rozkošný secesní bonbónek, pod kterým je podepsán úspěšný tandem osobitých libereckých architektů, Max Kühn a Heinrich Fanta. Každý zvlášť i oba dohromady projektovali řadu světských i sakrálních urbanistických dominant Liberecka. Za všechny uvádím nedávno skvostně restaurovaný poutní kostelík Matky boží U Obrázku v Liberci - Ruprechticích, který nezapře shodný secesní rukopis. Invence, s jakou autoři monumentálních staveb přistoupili k architektonické drobnůstce, je příkladem i pro dnešek.
In: Krkonoše - Jizerské hory 2002/3
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dodatečná kajícná omluva: Jako ilustrace byl omylem použit obrázek pavilonu trutnovského pivovaru na výstavě českých Němců v Liberci v roce 1906, kterého se týkají i údaje o jeho tvůrcích.