Na fotografii, kterou starý pán v roce 1932 dokonce vlastnoručně podepsal, je Gustav Alfons hrabě Swéerts-Sporck /1854-1933/, patron Sporckovy nadace a protektor mnoha spolků. Nositel jména, které do krkonošské historie zapsal jeho slavnější předek František Karel Rudolf hrabě Swéert-Sporck /1688-1757/. Tento zeť barokního kavalíra, mecenáše umění a zakladatele Kuksu, Františka Antonína hraběte Sporcka, získal sňatkem s jeho dcerou Annou Kateřinou 17. dubna 1712 a následnou adopcí nejen pohádkový majetek, ale především jméno, jehož zvuk otevíral dveře do té nejvyšší společnosti. Po tchánově smrti pravděpodobně druhý velmistr Řádu svatého Huberta byl vynikajícím agrárním odborníkem své doby. Na svém panství v Lysé nad Labem jako první v Čechách zavedl pěstování jetele a provozoval první soukromou hospodářskou školu. Byl též spoluzakladatelem pozdější Akademie zemědělských věd v Praze. V roce 1746 se stal odborným poradcem hraběte Bedřicha Harracha a dohližitelem nad jeho jilemnickými statky. Stál tak u kolébky systematického budního hospodářství v západních Krkonoších. Jeho experimenty /dlužno podotknout, že ne vždy úspěšné - viz pěstování obilí na Labské louce/ jako pastva dobytka nad horní hranicí lesa, zákaz pasení v lese, hnojení luk a především rozkvět mnoha bud, které existují dodnes, poznamenaly tvářnost Krkonoš na staletí. Gustava Alfonse nám loni znovu připomněl vzácný nález listiny Okrašlovacího spolku v Choustníkově Hradišti z roku 1901, v podstavci tamního pomníku F. A. Sporcka. Jeho posledním žijícím potomkem je letos osmdesátiletý Dr. Petr hrabě Swéerts-Sporck z Langenu.
In: Krkonoše - Jizerské hory 2000/9