Docela nedávné vysvěcení nového kolumbária a z veřejné sbírky opraveného kostelíka, mají špindlerovští účastníci mše svaté, celebrované biskupem Dominikem Dukou, ještě v živé paměti. Svatostánek zasvěcený svatému Petru dal vlastně horskému středisku jméno, když císařská kancelář po dlouhých průtazích konečně vyslyšela volání osadníků po důstojné náhradě nedostačující hornické kapličky. Na ponížené žádosti k Josefu II. z let 1784 a 1787 reagoval po další urgenci až František II. patentem z 13. července 1793 o zřízení lokalie, adresovaným do Špindlerova mlýna, podle jména jeho majitele a tehdejšího rychtáře Špindlera, u něhož se pisatelé petic scházeli. /Kuriózně byl oficiální název „Špindlerův Mlýn" potvrzen až výnosem ministerstva vnitra ČSR č. 43354 ze dne 23. 6. 1923/. Klasicistní zděná jednolodní stavba s plochým stropem a přistavěnou presbytoří, oddělenou vítězným obloukem, s jednoduchou sedlovou střechou, dřevěnou zvonicí a sanktusníkem, je společným dílem zednického mistra Weisse a tesaře Erbena z Vrchlabí. Od položení základního kamene 26. června 1802 se výstavba vlekla ještě dlouhých pět let. Kostel byl vysvěcen při první bohoslužbě na svátek všech Svatých 1. listopadu 1807. Ústřední obraz nebeského klíčníka, prvního apoštola Petra, nad oltářní mensou i celkový venkovní vzhled kostela se ani po letech příliš nemění, jak dosvědčuje téměř stoletý obrázek H. Scheiberta z jeho kolekce starých slezských /!/ kostelíků, vydané na dobových pohlednicích.
In: Krkonoše - Jizerské hory 2003/6