Sportovní redaktoři televize Nova by jej v pravidelném klipu večerního zpravodajství určitě hodnotili palcem nahoru. V době jeho největší slávy ale nebylo po televizi ani potuchy a lidská paměť je děravá jak sak na raky. Zůstalo jen svědectví zažloutlé pohlednice. Antonín Petrák, „železný muž z Krkonošských hor", který na žíněnce vystupoval také jako Lurich II. se jak příjmení napovídá, narodil v Horní Branné u Jilemnice 3. dubna 1873. Urostlou postavou od přírody obdařený chasník, zakládající člen Sokola podkrkonošského se původně živil jako řezník a uzenář v Praze. Svou výraznou muskulaturu při ideální váze 83 kg pravidelně kultivoval v tělocvičné jednotě Sokola Tyrš na Smíchově odkud přešel do Athletic Clubu Praha než odstartoval k profesionální kariéře řecko - římského zápasníka, mistra a trenéra království Českého a sběratele vavřínů na mnoha světových kolbištích. Vystupoval v manéžích největších cirkusů i varieté zvučných jmen.
Borec nakonec
V krátkém období koncem první dekády minulého století, kdy se mu již blížila čtyřicítka, porazil v domácím prostředí Čech, kromě řady vynikajících českých soupeřů, obávaného mistra Poznaňska Ladislava Kornatzkého, dvoumetrového černého obra Abdula Sameda, rovněž černocha Jacka Lewise a dalšího Afričana Delawariho, Fina Kilbazona, Julia Bauera z Rakouska, Hasana z Turecka, Srba Ivanoviče, Bulhara Petriho. Dokonce i Jana Žižku, největšího raubíře z Jičína. Honosil se navíc i mnoha uznáními malířských profesorů a lékařů znalců jako nejpohlednější český svalovec. Stál modelem vyhlášeným světovým sochařům své doby v mnoha velkých evropských městech Prahou počínaje. Mezi blyštivými metály vybojovanými v tvrdých šarvátkách si považoval i prestižní I. cenu za krásu těla.
In: Krkonoše - Jizerské hory 2009/5