Když v červnu 1876 navštívil na studijní cestě po Čechách Janské Lázně rakouský následník trůnu korunní princ Rudolf, podnikl krátkou vyjížďku do malebného údolí, které bylo později na jeho počest pojmenováno Rudolfovo. V uniformě podplukovníka dělostřelectva se spolu s generálem Latourem a dalšími členy doprovodu zastavil „na kafíčko" v novotou svítícím hotelu „Kaiser Franz Josef Höhe", který pozdější majitelé po I. světové válce přejmenovali na Mariánskou výšinu. Výšina s kouzelnou vyhlídkou 649 metrů nad mořem, vybíhající ze Středního hřebene, na které výstavná celodřevěná budova s čp. 64 na náklady barona Adolfa ze Silbersteinu koncem roku 1874 vyrostla, se původně jmenovala Josefova, na památku osobního pobytu císaře Josefa II. během inspekční cesty v roce 1779. Po nástupu Františka Josefa I. na trůn, ji horliví janskolázeňští radní přejmenovali po něm. Osamělý hotel poblíž panské hájenky, zamýšlený původně jako lovecký zámeček, zvěčnil na fotografické vizitce anonymní fotograf, pracující pro vídeňský fotoateliér Josefine von Bohr. V roce 1903 koupil objekt, kde se od roku 1878 střídali různí nájemci, Johann Pohl (1851 - 1922) z čp. 9, jednoho z 19 původních, tak zvaných nadačních domků, vystavěných Schwarzenbergy v letech 1677 - 1684, kde rodina Pohlů žila po několik generací. Jmenovaný s manželkou pohostinství významně pozvedli. V jídelně vyhrávala dvoumetrová hrací skříň od firmy Polyphon v Lipsku s téměř půlmetrovými deskami a hostům sloužila i zasklená veranda, prodloužená o 30 metrů dlouhou obslužnou zahrádku. Ve dvacátých letech minulého století se v pracovní dny podávalo až 200 obědů denně. Do místní historie se však Johann Pohl zapsal hlavně jako šikovný řemeslník, vynálezce originálního typu sportovních sáněk se sanicemi sbíhajícími se vepředu do typického vysokého zahnutého „nosu".
In.: Krkonoše - Jizerské hory 2010/7