V době, kdy ve vzduchu visí ožehavá otázka, zda euro ano či ne a jestli vůbec, je probírka sbírkou notafilií z českého území, mezi nimiž jsou tak zvané „nouzovky", především ty regionální z let 1848 - 1850 obzvlášť ceněny, docela úsměvná. Jak již sám jejich název napovídá, byly nouzové peníze vydávány v různých obdobích při nedostatku oficiálního, hlavně drobného oběživa. Dočasně tak přejaly funkci státní měny jako důsledek špatné hospodářsko - politické situace. Vydávaly je nejen obecní nebo městské úřady či jednotlivé bankovní domy, ale i různé instituce i soukromníci. Za množstvím nominálů vydaných po I. světové válce už však stály i zájmy politické, propagační, spekulativní nebo jen ryze sběratelské. Kromě nouzovek ražených, zpravidla z méně hodnotného kovu, existuje nepřeberné množství platidel papírových, ale dokonce i z kůže, dřeva, porcelánu nebo tištěných na hedvábí. Některé byly psány na psacím stroji a v případech krajní nouze i ručně.
Trutnovské peníze
V porevolučně napjatém období let 1848 - 1850 byla převážně v průmyslových a obchodních oblastech Čech a Moravy vydána řada mnohdy výtvarně zajímavě řešených papírových platidel, někdy i s dvojjazyčným česko - německým textem. Trutnovská ukázka poukázek stříhaných z jednostranně, černou barvou potištěných archů z nekvalitního papíru má poměrně slušné ochranné prvky gilošováním a ručně dopisovaným pořadovým a sériovým číslem. Jednotlivé hodnoty - 3 (na obr.), 5 a 10 krejcarů konvenční měny s jednotnou plochou tiskového obrazu zhruba 11,5 x 6,5 cm - se navíc obrazově liší. Jako vydavatelé jsou uvedeni pánové Josef Pohl, c. k. výsadní provozovatel sázkové kanceláře tehdy populární „Lotynky" a Anton Schreiber, oba z Trutnova, kteří svorně zaručují výměnu v tomto konkrétním případě 20 kusů poukázek za platnou rakouskou bankovku v hodnotě 1 zlatý. Je docela zajímavé, že na nouzovce nejvyšší hodnoty je pořadí společníků vyměněno a na spodní hraně je v čarách giloše skryt nečitelný nápis, snad název tiskárny. Všechny tři exempláře, nebyly (soudě podle nevyplněného číslování) v praxi použity. Ač značně poškozeny, jsou poučným dokladem vrtošivé měnové politiky, která se v mnoha podobách v historii vrací jako vlny mořského příboje.
In.: Krkonoše - Jizerské hory 2012/4