Obchod nemá (a nikdy neměl) hranice. Svědčí o tom i taková drobnost jako uvedený lyžařský přívěsek ze Sněžky. Český text svádí mnohé mudrlanty k jeho zařazení do produkce po roce 1945. Až do té doby se na nejvyšší hoře Čech, ale i tehdejšího Pruska, používala, stejně jako v celých východních Krkonoších, převážně němčina. Dokonce i obě vrcholové boudy, Česká a Pruská, oddělené od sebe státní hranicí, patřily od roku 1875 celých sedmdesát let postupně třem generacím Pohlů, rodině s německou státní příslušností. I když strávili většinu svého života na Sněžce, jejich domovskou obcí byl tehdejší Krumhübel (dnes Karpacz) na severní straně pohoří. Iniciály JPS neznačí tudíž nic jiného než monogram a domicil posledního majitele Heinricha Pohla i s tím důsledným počeštěním jména Jindřich Pohl Sněžka.
Není jistě potřeba zdůrazňovat, že totožný suvenýr byl ražen i s německým textem pro daleko početnější německou klientelu. Obě varianty se vesele prodávaly na obou, hranice - nehranice volně přístupných boudách, stejně jako většina ostatních dvojjazyčných propagačních materiálů, především pohlednic. Obě boudy z vrcholové siluety dávno zmizely, stejně tak i dominující věžovitá stavba meteorologické stanice. Pruská, nebo též Slezská bouda, sloužila do roku 1967 a v roce 1976 ji nahradily „létající talíře" architekta Lipińského. Česká byla hygienickou službou úředně uzavřena v roce 1990 a po letech chátrání snesena v roce 2004. Na části jejích základů stojí tolik diskutovaná nová dřevěná Česká poštovna. Meteorologická stanice z roku 1900 byla rozebrána v osmdesátých letech minulého století, po přenesení jejích služeb do nové Polské boudy. Dnes už neplatí ani uvedená nadmořská výška, která se, doufejme, že trvale, ustálila na konečných 1 602 metrech. Zůstalo jen ponaučení, které se ze současných služeb rychle vytratilo a snad se tam zase vrátí. Totiž, že pánem je vždy zákazník.
In.: Krkonoše - Jizerské hory 9/2012
