Příslovečným nošením dříví do lesa je úmysl napsat něco nového o Quidu Rotterovi starším, továrníkovi z Hořejšího Vrchlabí, známém především ze starší německé literatury jako „Otec lyžování" v Krkonoších. Majitel prosperující přádelny a dlouholetý funkcionář Krkonošského spolku, zakladatel studentských turistických nocleháren, které dodnes jako Jugendherberge fungují v Německu i Rakousku, založil v roce 1896 krkonošskou sekci rakouského lyžařského spolku a v letech 1903 - 1907 jako první předsedal nově ustavenému německému lyžařskému svazu Krkonoš. I o jeho zásluhách na financování lyžařského vybavení pro horské školy se už mnohokrát psalo.
Quido Rotter (1860 - 1940)
Zajímavá portrétní plaketa nazvaná zcela nelogicky „Quido Rotter medaile" vydaná z popudu ústředního výboru Krkonošského spolku ještě za jeho života 23. 3. 1930 k jeho sedmdesátinám si ale malé připomenutí zaslouží. Byla odlita v tzv. malém a větším provedení a měla být udělována jednou ročně při valné hromadě vždy čtyřem osobám, které se významně podílely na rozvoji a propagaci turistiky a zimních sportů v Krkonoších, nebo zasloužilým členům spolku i jiných spřátelených horských organizací. Dokonce podle Rotterova přísného osobního výběru. Přestože poctami příliš neplýtval - hned v následujícím roce 1931 byla udělena jen jediná - patřili mezi vyznamenané i někteří známí boudaři, jako na příklad Eugen Bönsch z Luční boudy, Johann Fischer z Liščí boudy nebo Wenzel Bradler, předseda sekce z Rennerovek. Pro stále početnější řady obdivovatelů významného trutnovského řezbáře a sochaře Emila Schwantnera bude možná jeho nikde neoznačené autorství této drobné regionální památky příjemným překvapením.
In: Krkonoše - Jizerské hory 11/2012