Chloubou mnoha kluků mé válečné generace, sotva dorostlých do „bot z kůže hovězí s dvojitými podešvemi", přesvědčených, že „na hlavu nejlepší jest plstěný klobouk se širokou střechou", sdružených pod vlajkou nejmladších skautíků nesoucí symbol vlčí hlavy, byl uvedený plechový odznak, tak zvaný „velký Svojsík". Byl ražen v prvním poválečném roce k 35. výročí založení skautské organizace v Čechách. Nedlouho poté zakázali „rudí komančové" (stejně jako před válkou nacisti) Československého Junáka a jména Roberta Baden - Powela, Ernesta Thompsona Setona, ale i otce českého skautingu, pedagoga Antonína Benjamina Svojsíka, který jejich učení spojil do myšlenky přijatelné pro výchovu mladých chlapců a dívek v české kotlině, byla odsouzena k zapomnění. Skautské zásady nám v první polovině 50. let minulého století vštěpoval ještě bratr „Starouš" v tábornickém kroužku TJ Lokomotiva Trutnov, než byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen za hospodářský delikt do komunistického lágru.
Junák A. B. S.
Junák jako Fénix ožil krátce v roce 1968 a pak až po Listopadu 1989. V současné době je největší dětskou organizací v ČR a nedílnou součástí mezinárodního skautského hnutí. Do záplavy zářijových výročí se vešla obě mezní data A. B. Svojsíka. V letošním roce 5. září uplyne 137 let od jeho narození a 17. září polokulatých 75 od úmrtí. Historie Junáka i život jeho propagátora a zakladatele jsou všeobecně známé a stěží lze najít něco objevného. Snad jen, že první tři roky života strávil mladý Svojsík na dohled od Krkonoš ve Dvoře Králové nad Labem, kde byl jeho otec soudním úředníkem. A již v 16 letech se zařadil k historickému zástupu pěších poutníků, kteří vykonali máchovskou „cestu do Krkonoš". Z Prahy přes města a vesnice východních Čech až na Sněžku a zpět. Navíc o tom zanechal zasvěcenou výpověď ve svém deníku. Odznak je má jediná hmotná památka na těch pár let, jejichž odkaz si v duševní „kápézetce" ponesu i na poslední Jamboree.
In.: Krkonoše - Jizerské hory 9/2013