Freiheit

V odborných kruzích září jméno krkonošského rodáka Edwina Rolfa jako jasná hvězda. Většině obyvatel i návštěvníků regionu, které ani nenapadne si ho vygooglovat však zůstává neznámé. Majitel malé strojírny na jemnou mechaniku a optiku v Chotěvicích na Trutnovsku v době mezi světovými válkami se narodil v Hořejším Vrchlabí 14. února 1899 a v letech 1910 - 1914 navštěvoval reálné gymnázium v Hostinném. Vyučil se strojním zámečníkem a elektrikářem a ve stejném oboru absolvoval i vysokoškolské studium. V první světové válce skončil jako mladičký voják s plicním onemocněním v lazaretu. S titulem inženýra vstoupil velkoryse do života v roce 1922 vlastním patentem vysokootáčkové vodní turbíny na výrobu elektřiny, čímž se finančně zajistil. Krátce působil v Rokytnici v Orlických horách a po přestěhování začal od 25. 1. 1929 samostatně podnikat v budově bývalého mlýna čp 62 v Chotěvicích. Nefunkční mlýn přestavěl již předešlý majitel Josef Winter na továrnu zpracovávající lněný odpad.

Záliba v pozorování hvězdné oblohy a talent na přesnou mechaniku přivedly Rolfa k sestrojení vlastního hvězdářského dalekohledu a zároveň do řad České astronomické společnosti, přesněji do nově vzniklé pobočky v Hradci Králové. Tam byl tento amatérský hvězdářský nadšenec rovnocenným partnerem věhlasným kapacitám v oboru a řada členů společnosti ho na jeho pozorovatelně, vybavené v polovině 30. let údajně největším soukromým dalekohledem vlastní konstrukce v tehdejším Československu, několikrát navštívila. Na sérii propagačních pohlednic nakladatele J. Kulicha z Rychnova nad Kněžnou z roku 1933 je mohutný tubus, tzv. brachymediál s objektivem tvořeným jedinou čočkou, obklopen třemi menšími fotokomorami pro noční fotografování hvězd. Že se většinou v pramenech stále opakuje pouze uvedený záběr, má jediný důvod - je nejlepší. V malé podhorské obci to byla pochopitelně velká atrakce. V nenápadné provozovně se brousila zrcadla pro řadu hvězdáren i v zahraničí. V politicky zjitřených letech krátce před II. světovou válkou využil Rolf osobní známosti s představiteli firmy Emil Busch AG a nastoupil jako hlavní inženýr v podniku na optické přístroje v Rathenowě v Braniborsku, asi 70 km na západ od Berlína. Zde se brousily především skla brýlí a čočky do dalekohledů, hlavně vynikajících triedrů pro armádu. Není tajemstvím, že i zde, jako v mnoha průmyslových závodech Říše, pracovali během války vězni z koncentračního tábora, konkrétně z nedalekého Stalag III A. Do sítě těchto táborů spadal i největším útěkem proslulý lágr nedaleko Saganu na dnešním polském území, kde byli internováni spojenečtí letci, včetně československých příslušníků RAF. Rolf si však s nacismem nejspíš nijak nezadal. Známé jsou naopak jeho pacifistické úvahy v souvislosti s vesmírem. Dokonce ani nebyl po roce 1945 zařazen do odsunu. Dobrovolně však zůstal v místě svého dosavadního působiště v Německu, které bylo v polovině 60. let, už po jeho penzionování, zahrnuto do koncernu Carl - Zeiss Jena. Na zahradě u soukromé vily v městečku nad řekou se sympatickým jménem Havel, kde žil s manželkou Irmou, měl několik typů hvězdářských dalekohledů. Ten největší stavěl v letech 1949 - 1953. Dlouho sloužil jako učební pomůcka u místní základní školy. Po náročné rekonstrukci v 90. letech minulého století je dodnes funkčním turistickým lákadlem ve zdejším Optikparku. Jako největší refraktor na světě postavený amatérem byl vyhlášen chráněnou technickou památkou. Hvězdář z Krkonoš, spolupracovník akademie v Berlíně a uznávaný konstruktér optických zařízení, zemřel v pokročilém věku v braniborském městě optiky Rathenowě 25. března 1991.

In.: Krkonoše - Jizerské hory 2014/7