Freiheit

Anonymní rukodělné artefakty bez podpisu tvůrce nebo aspoň autorské značky jsou pro některé systematické sběratele doslova na houby. Pro jiné jsou naopak výzvou k zahájení pátrání, i kdyby měli pobláznit celý houf pomocníků, kterým tímto velice děkuji. To je případ i publikované dřevěné figurky pantáty Krakonoše, který díky někým v minulosti dodatečně podstrčenému košíku opravdu vypadá jako rozšafný houbař, jakých jsou v letní sezóně plné lesy. My znalci ale vidíme na první pohled, že mu chybí charakteristická dlouhá fajfka, po níž zůstal prázdný otvor v ústech a nastavená dlaň. Lidových výrobců Krakonošů bývalo v Krkonoších i v jejich podhůří habaděj a ještě dnes by se jich několik našlo. Někdo postavičky „seká jako Baťa cvičky", takže ačkoli je každý kus originál, jejich výraz splývá v jakési unifikované řadě, jiný nezapře školenou ruku či přirozený talent a vdechne i tak nepatrnému dílku sochařskou osobitost. Vzhledem k výraznému „rukopisu" a několika dalším dostupným indiciím je autorem 40 cm vysoké naivisticky pojaté sošky s největší pravděpodobností český řezbář loutek Ferdinand Palouš. Podle dvoudílné obsáhlé Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od dlouholetého sběratele loutek prof. Milana Knížáka se narodil 29. 5. 1903 a zemřel 29. 11. 1971 v Mříčné u Jilemnice.

K nepříliš rozsáhlému heslu, které vznikalo v roce 1976, si dovoluji připojit několik údajů. Podle písemného svědectví jeho manželky Boženy byl povoláním technický úředník, který se chtěl původně stát hercem, inspirován režisérským povoláním svého mladšího bratra Karla, narozeného v roce 1913 v Loukově u Semil. (Jen málokdo ví, že tento budoucí ředitel Realistického divadla a profesor na divadelní fakultě AMU v Praze začínal před válkou v roce 1935 jako první učitel české menšinové školy v Janských Lázních). Ferda, jak jej důvěrně oslovovali mříčenští spoluobčané, se ve volných chvílích věnoval také muzice. Založil i vlastní jazzovou kapelu. V Mříčné, kde bydlel v čp. 196, byl jako zanícený sběratel nerostů předsedou mineralogického kroužku. V něm plně uplatnil dalšího svého velkého koníčka. Hlavně však pilně vyřezával ze dřeva, zejména loutky a rekvizity divadel. Po několik let vedl loutkářský kroužek při místní Osvětové besedě, pro který prý vytvořil kompletní loutkové divadlo vybavené asi 50 loutkami. Několik jeho marionet nebo jen samotných hlaviček je i ve sbírkách významných sběratelů. Například jeden z největších pražských sběratelů loutek ing. Jiří Vorel, v roce 2005 zesnulý zakladatel a principál branického divadla Zvoneček, jich měl ve své více než 2000 kusů čítající sbírce od věhlasných i anonymních tvůrců hned několik. Osm hlaviček od Palouše, alespoň podle autora encyklopedie, získal i jizerskohorský Walter Neumann z Nového Města pod Smrkem. Ještě nedávno byla nabízena v jednom starožitnictví v Jilemnici s „papundeklovým" kloboukem přes 60 cm vysoká polychromovaná hlava Krakonoše, kterou Mistr Palouš vyřezal k dvoumetrovému skládacímu tělu, stojícímu podle pamětníků v plenéru na kraji borového lesa na svahu Strážníku, než si ji letos v červnu odvezl šťastný kupec. Že by základ rodící se sbírky?

Hlava Krakonoše od Mistra Palouše čeká na kupce - foto Pavel Křivka

In.: Krkonoše - Jizerské hory 2014/8