Současný trend obnovování drobných stavebních památek v terénu včetně těch sakrálních připomínajících předchozí generace je docela pochopitelný. Prostě dozrál čas. Zejména v oblastech podél hranic republiky, osídlených po staletí německy hovořícím obyvatelstvem násilně vystěhovaným po druhé světové válce je to zvlášť aktuální. Po letech devastace a nezájmu, začínají si lidé uvědomovat, že v krajině se zpřetrhanými kořeny cosi chybí. V krkonošském podhůří už bylo obnoveno nesčetně poničených kapliček, soch svatých a křížků vztyčených našimi konkrétními zbožnými předchůdci. Osvícení zastupitelé obcí dokážou najít nemalé částky v rozpočtu nebo získat potřebné granty. Stejně tak se snaží různá občanská sdružení a v neposlední řadě i jednotlivci. Zanikající i úplně zaniklé památky stávaly častokrát na dnes opuštěných či nedostupných místech a jejich obnova si žádá velké investice a někdy z rozumového hlediska i postrádá smysl. V jiných případech stačí docela málo, nechybí - li vůle.
Čekatel
Zachovalý podstavec křížku nad někdejším samostatným Maršovem II, jen pár stovek metrů od Rýchorského sídliště v březovém hájku kousek nad vodojemem vedle pensionu Riegel odkud bylo možné přehlédnout velkou část Úpského údolí, by stačilo jen doplnit chybějícím křížem. Ten původní litinový s korpusem Krista, viditelný ještě na fotografii z poloviny minulého století už dávno odnesl nějaký vandal skrytý pod pseudonymem zub času. Jak vyplývá z německého textu (za jehož rozluštění děkuji panu Günteru Fiedlerovi) postavili ho v roce 1881 Johann a August s manželkou Aloisií Zienekerovi. Horní část nápisu zní „Also hat Gott die Welt geliebt, Dass er seinen eingeborenen Sohn her gab, Damit alle, die an ihn glauben, nicht verloren gehen, Sondern das ewige Leben haben." a je citací z evangelia podle svatého Jana (Jan 3 - V, 16 - 21). Volně přeloženo do češtiny: „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný". Souvislost s rodinou Zieneckerů obývající roubenou chalupu čp. 18, která stávala, coby kamenem dohodil odtud, zbořenou v návaznosti na výstavbu silnice do Pece pod Sněžkou v polovině 70. let minulého století se přímo nabízí.
In.: Krkonoše - Jizerské hory 2019/7