Sama o sobě jistě zajímavá členská legitimace Krkonošského spolku na rok 1927 vyvolává ve mně osobní vzpomínku na manžela uvedené členky. Oskar Nimsch spojil svůj život s Dolfičkou Seitzovou 19. 9. 1918. Narodil se manželům Heinrichovi a Terezii Nimschovým 7. 6. 1887 v Bernarticích u Trutnova a v sousedním Žacléři navštěvoval školu. Po absolvování obchodní akademie v Liberci nastoupil 27. 6. 1906 u firmy Faltis s bohatou tradicí strojního zpracování lnu, považovanou za zakladatele lnářského průmyslu v Rakousku - Uhersku. Válečné intermezzo jednoročního dobrovolníka pěšího pluku č. 94 v Haliči skončilo z 31. 8. na 1. 9. 1915 poblíž Bílého Kamene u Lvova Nimschovým těžkým zraněním.
Trutnovský občan Oskar Nimsch
Jako revizní úředník pro všechny tři závody zmiňované firmy, v Trutnově, Mladých Bukách a ve slezské Libavě, povýšil v roce 1930 na prokuristu a při jejím zániku v roce 1935 byl krajským soudem v Jičíně jmenován jejím likvidátorem. Všechny oficiální prameny jej uvádějí jako vzdělaného a zaníceného vlastivědného pracovníka i zdatného fotoamatéra, autora obsáhlé kroniky města Trutnova, zahrnující léta 1260 až 1938. V trutnovském okresním archivu, kde v 50. letech jistý čas vypomáhal, je uloženo celkem 32 kartonů cenných písemností z jeho pozůstalosti. Vedle členství a četných funkcí v řadě trutnovských spolků byl též jedenáct let jednatelem a následně předsedou významného hudebního spolku Harmonie. Do roku 1938 zároveň zastával důležité posty ve výboru trutnovské pobočky Krkonošského spolku. Když jsem se s ním na začátku 70. let minulého století náhodně seznámil, byl starý pán v ušmudlaném hubertusu upnutém ke krku s věčnou kapičkou u nosu pro neznalé spoluobčany už jen populární komickou figurkou. Ve svém bytě nashromáždil vedle zmíněných písemností mnoho dalších sběratelských předmětů a osobních památek - obrazů, grafiky, historických pohlednic, uměleckého skla a porcelánu, kapesních hodinek i minerálů. Občas jej finanční tíseň donutila nějakou drobnost za dnes směšnou cenu odprodat, aby měl na svou pravidelnou polední polévku v oblíbené restauraci hotelu Varšava na Krakonošově náměstí. Činil tak s dojemnou starosvětskou noblesou a než se s prodávaným kouskem rozloučil, dokázal o něm kupci dlouho a zasvěceně vyprávět. Zemřel v Trutnově na 1. máje 1976 v požehnaném věku nedožitých 89 let.
In: Krkonoše - Jizerské hory 2008/5