Frekventovaný turistický chodník podél divokých kaskád Černohorského (Sejfského) potoka, napájeného největším krkonošským rašeliništěm, vybudovali Czernin - Morzinové nejspíš s přispěním krkonošského i lázeňského spolku. Krkonošský spolek jej později udržoval z výnosů dobročinných sbírek - naposled v roce 1937. Část vzorně rekonstruované cesty nově financovala Správa KRNAP v letech 2002 - 2003. Dva vysoké kamenné jezy, mylně považované za zbytky klauzy, jsou dílem italských kameníků, vedených místním stavitelem Josefem Capolagem, kteří po ničivé povodni v roce 1897 prováděli hrazení krkonošských bystřin. Rozsáhlé úpravy potočního koryta v celé jeho délce, s vybudováním desítek umělých prahů, započaté v roce 1900, pokračovaly ještě ve dvacátých letech minulého století. Nejatraktivnější část zpřístupněná po Luisině cestě byla dokončena v roce 1910. Za 75 haléřů provázel tudy většinou lázeňské hosty toužící po vzrušujících zážitcích zkušený místní průvodce. Dnešní návštěvník přicházející poprvé, si až zde uvědomí, jak je mu scenérie důvěrně známá, třeba jen z nástěnných kalendářů mnoha krkonošských mistrů fotografie.
In: Via Piette - informační panel