Ještě v roce 1875 uvádí lázeňský lékař Bernhard Pauer na východním svahu Světlé hory pouze Jáchymovy boudy, známé dnes jako Reissovy Domky. Krátce po tomto datu postavil Franz Braun z Černé Hory poblíž křemencových skalisek Harfy a Modrých kamenů výletní horský hostinec. Hrací skříň na drobné mince lákala tancechtivé návštěvníky z širokého okolí i za hostinského Viléma Lauera. K rozkvětu povznesl Braunovu boudu Alfred Jeschke, po matce vnuk starosty Janských Lázní a majitele několika hotelů, Wenzela Starka. Ten ji koupil koncem roku 1918 a přejmenoval na Boudu u Modrých kamenů - Modrokamennou boudu. Proslavila ji sličná korpulentní hospodyně a vynikající kuchařka se svými vyhlášenými borůvkovými koláči se šlehačkou. Cesta T z vrcholu Černé hory přes Pardubické boudy, zbudovaná německým Turvereinem, poskytovala opojení z dlouhého sjezdu především lyžařům, volícím pokračování do Janských Lázní nebo Dolního Maršova, než ji nahradila sjezdovka v průseku lanovky. Zajímavé je, jak si odlehlé místo, patřící katastrálně do Maršova II. postupně předávaly doručovací pošty v Horním Maršově, Maršově I. a nakonec v Janských Lázních. Ještě před padesáti lety maršovské louky a pole sahaly až k boudě, než byly na mnoha hektarech jako nepotřebné zalesněny.
In: Via Piette - informační panel