Vyhlídkové místo s charakteristickým altánkem v podobě houby je zmiňováno již v průvodcích po okolí Janských Lázní z konce 19. století. Jako Princeznina tišina či odpočinek je uváděno i v první česky psané knize o Krkonoších od Václava Durycha z roku 1897. Chodívala sem prý ráda významná návštěvnice lázní princezna Alma Thurn - Taxisová, rozená Belcredi, která pod Černou horou prožila i vpád pruských vojsk v roce 1866. Vycházková trasa Promenádním lesem klesající po úzkém hřebínku ke Svobodě nad Úpou, vroubená věkovitými javory, se až do konce I. světové války jmenovala Alej císaře Františka Josefa. Pěšince směřující k Justovu mlýnu do Maršova I. propůjčila jméno Paula provdaná Holubová, dcera zakladatele zdejší Piettovské dynastie Prospera st. Dominantní kopec s výhledem do Úpského údolí přitahoval pozornost i dříve.
Muchomůrka (Via Piette)
Jeho historie nebyla však zdaleka tak poetická. Jmenoval se Galgenberg a opravdu zde ještě v dobách Marie Terezie, kdy mělo město hrdelní právo, stávala šibenice. Ve starších písemných materiálech je místo občas zaměňováno za podobný altán zvaný Gloriet nad Rudolfovým údolím v Janských Lázních. Muchomůrka byla naposledy celkově renovována na podzim 2001 na náklady města Svobody nad Úpou.
In: Via Piette - informační panel
Otevřený dopis neznámému vandalovi
Na jedné straně nářky, že se ve Svobodě nad Úpou nedělá nic pro rozvoj turistického ruchu, na druhé straně neúcta a zášť ke všemu, co vzniká; má snad tohle být vizitka kulturní vyspělosti občanů - ale i návštěvníků - našeho města? Rodící se projekt naučné stezky „Via Piette", který město a nejbližší okolí jistě zatraktivní a přinese poučení všem místním i turistům, kteří o to stojí, představuje nejen značné finanční náklady, ale také stovky hodin namáhavé práce v terénu i badatelského úsilí. Panely ve čtyřech jazycích nejčastějších návštěvníků, zhotovené náročnou technikou smaltování, byly vybrány právě pro jejich vysokou odolnost vůči povětrnostním vlivům. Již léta se osvědčují na mnoha naučných stezkách východních Krkonoš. Proč by to nemohlo platit i pro Svobodu nad Úpou? Stojan na Muchomůrce, vyvrácený a pohozený do lesa ihned po osazení neznámým zlomyslníkem se dal ještě znovu postavit. Křápnutí do novotou zářící tabule až odprýskl smalt hned v prvním lednovém týdnu letošního roku, je bohužel neopravitelné. Přáním zřizovatelů je, aby informace sloužily řadu let. Nechceš - li ke zkulturnění svého bydliště (eventuelně města svých hostitelů) ničím přispět, alespoň neškoď!
In: Svoboda forum 634 (11. 1. 2005)