Rozptýlená zástavba venkovské návsi někdejší samostatné obce Maršova I. se začala výrazně měnit v poslední čtvrtině 19. století. Díky promyšlené urbanistické koncepci Prospera Piette-Rivage vznikl harmonický uzavřený celek. Dominantní budova původně soukromé školy je z roku 1880. První ředitel Eduard Petrák, jeden ze zakladatelů Krkonošského spolku, tu zahájil vyučování v září 1881. V roce 1885 se stala veřejnou. Obklopoval ji přírodní park s alejemi stromů a umělým jezírkem. Před školou byl v roce 1881 odhalen pomník s bronzovou bustou osvíceného císaře Josefa II., přeměněný po I. světové válce na pomník padlých spoluobčanů. Zbořen byl v roce 1960. Za školní budovou vyrostla již dříve řadová kolonka bytů pro zaměstnance a v roce 1928 dlouho plánovaný kostel sv. Josefa. Blok obytných městských budov i správních institucí (obecní úřad, pošta) s historizující štukovou výzdobou fasád, rámoval vzniklé centrum společně s továrním křídlem Piettovy papírny. Odtud se rozbíhaly i cesty, nesoucí jména členů rodiny Piette: Piettova promenáda údolím Černohorského potoka do Janských Lázní, Hedvičina alej do Svobody nad Úpou, Paulina cesta na Mochomůrku, Holubova cesta k Duncanu a od Roederovy papírny Růženina cesta na Rýchory.
In: Via Piette - informační panel