Romantický německý básník Karl Theodor Körner, svým osudem i posmrtnou slávou připomínající českého Karla Hynka Máchu, se narodil v Drážďanech 23. září 1791. Zážitek milostného vzplanutí k Veronice Hollmannové, dceři boudaře z Nové Slezské boudy, vylíčil v nedokončeném díle Cesta do Krkonoš. Básně věnoval i prameni Labe a Sněžce, které navštívil. Bouřlivý život v Lipsku musel ukončit po nešťastném souboji. Poté studoval dějiny a filozofii v Berlíně. Často navštěvoval Karlovy Vary, kde poznal Goetha. V lednu 1813 se stal c.k. dvorním divadelním básníkem ve Vídni. Po výzvě pruského krále Fridricha Viléma III. k boji proti Napoleonovi vstoupil ve Vratislavi do Lützowova sboru „černých myslivců", který ve svých nacionálně laděných básních proslavil. Zemřel ve věku 22 let na následky válečného zranění 26. srpna 1813. Nejznámější sbírka básní Lyra a meč vyšla až po autorově smrti. Stal se symbolem bojovníka za svobodu německého národa. Ve vojenské uniformě jej zobrazuje i bronzový reliéf od L. Zapfa na 4 metry vysokém pískovcovém obelisku, odhaleném na památku jeho pobytu v Krkonoších po sto letech 10. srpna 1913 pobočkou Rakouského krkonošského spolku z Maršova I. a II. s výraznou podporou firmy P. Piette. Řada podobných pomníků byla v té době postavena především v severních Čechách.
In: Via Piette - informační panel