Trutnovský kronikář Simon Hüttel zmiňuje blíže neurčenou strážní věž na řece Úpě v souvislosti s plavením dřeva v 16. století. Pravděpodobně je to táž, která byla poblíž trhového náměstí mladého hornického městečka Svobody nad Úpou přestavěna z kamene v roce 1608. Na strategickém místě u brodu na důležité stezce spojující vlčické panství přes úbočí Rýchor se Slezskem se kdysi vybíralo mýto. Úzká věž na šíři jednoho klenutého oblouku podloubí byla záhy rozšířena přístavbami. Vznikl mohutný městský dům s vysokou sedlovou střechou a dvakrát předsazeným štítem. Vikýřovými vraty se na patrovou půdu ukládalo seno nebo obchodní zboží. V přízemí se zachovaly renesanční klenby a kamenné zárubně dveří. Koncem 20. století byl jeden z nejstarších domů ve městě značně zchátralý, až se v roce 1995 dočkal rekonstrukce provedené majitelem Miroslavem Hedvičákem. Současný pension Měšťanský dům s restaurací si uchoval vzhled renesančního domu a původní stavební prvky jej řadí mezi vzácné kulturní památky. Je poslední připomínkou historické zástavby městského jádra, ovlivněnou z blízkého Slezska, stejně jako sousední hornická města Vrchlabí a Žacléř. Dřevěné domy se sedlovou střechou, vysokou bedněnou lomenicí a podloubím, s chlévem, dílnou či krámkem do ulice a obytnou místností v zadním traktu, byly pro Svobodu nad Úpou typické.
In: Via Piette - informační panel