Osada patřila k vlčickému panství, prvně je připomínaná roku 1515. Vznikla nejspíš na přelomu 14. a 15. století kolem sklářské pece. Zlatá horečka s rozsáhlými důlními pracemi především v Bartově lese, která vrcholila ve 2. polovině 16. století, se však obyvatel Sklenářovic příliš nedotkla. Už v roce 1608 je obec uváděna jako „ves pustá". Znovu založena byla již jako selská. Z rýchorských svahů sjela 15. února 1655 první písemně zaznamenaná sněhová lavina v Krkonoších. Ve dvou zničených staveních zahynulo z patnácti zasypaných osm osob. Ještě na začátku 20. století měla obec vlastní samosprávu, školu, mlýn, dva hostince, pět řemeslnických dílen a veřejný vodovod. Ve 42 domech žilo 220 lidí. 12. srpna 1946 bylo veškeré obyvatelstvo v počtu 130 osob, až na jednu rodinu, naráz vyhnáno do sběrného tábora v Kalné Vodě a následně vysídleno do Německa. Opuštěná a postupně rozebíraná stavení byla definitivně srovnána se zemí jednotkami čs. armády při akci „Demolice" v letech 1959 - 60. Poslední připomínkou zaniklé obce zůstal kamenný jedno obloukový klenutý most z 16. století, před několika lety opravený a péčí galerie Veselý výlet z Horního Maršova obnovený pomník padlých z I. světové války.
In: Zlatá cesta - informační panel