Nejrozsáhlejší montánní přemodelování terénu se v oblasti Rýchor zachovalo tady v Bartově lese, v místě primárních zlatonosných ložisek. Před sebou vidíte jednu z největších zdejších povrchových dobývek. Hluboké rýhy doplňovaly několik metrů hluboké šachtice spojené krátkými štolami. Ty se po opuštění díla většinou propadly a rozšířily linie povrchových rýh, příkopů a trychtýřovitých depresí. V době těžby zlata byla oblast Bartova lesa bez vegetace a zcela devastovaná rozsáhlými přesuny zeminy. Teprve od konce 18. století se tu opět uchytil les a dnes je lokalita někdejších dolů cennou druhou zónou národního parku s omezeným vstupem. První písemně doložená zmínka z roku 1542 o zdejších dolech je spojená se jménem korutanského důlního podnikatele Kryštofa z Gendorfu a vlčických pánů Zilvárů. Jen o pouhé čtyři roky je mladší privilegium císaře Ferdinanda I. z 30. srpna 1546, zakládající hornickou slávu městečka Svoboda nad Úpou. Zlato z Rýchor, vyskytující se v podobě drobných zlatinek vykrystalizovaných do keříčkových tvarů, je díky svému složení s příměsí stříbra a paládia evropským unikátem. Podobné lze najít už jen v Sierra Pelada v daleké Brazílii.
In: Zlatá cesta - informační panel