Při povrchovém dobývání zlata byla srážková voda nad dobývkami zachycována a soustavou mělkých příkopů odváděna dolů po svahu nebo využívána k těžbě. Kruhová nádrž jen deset kroků za tímto panelem na vrcholu Bartova lesa sloužila podle jedné z domněnek k zachycení vody potřebné pro pohon vodotěžného kola. Jedno takové podle dokumentů sestrojil například nájemce jámy Trenčín královéhradecký měšťan Jan Jirský. Přivedená a naakumulovaná voda posloužila také ke splachování hlíny z těžených rýh dolů do údolí. Splavená hmota se teprve v údolí přeprala a přerýžovala. Přiváděcí kanál vedl vodu nejspíš z dva kilometry vzdáleného Sejpového potoka. Dnes lze hornický kanál vysledovat jen na několika místech v okolí silničky na Rýchory. Jeho existenci potvrzuje dopis důlního odborníka Karla Eustacha Schindlera knížeti Schwarzenbergovi ještě 9. března 1765.
In: Zlatá cesta - informační panel