Podle tradice založili osadu na soutoku Úpy a Janského potoka snad již začátkem 16. století horníci z rýchorských zlatonosných dolů v místech starší rozptýlené zástavby. Pozemkoví majitelé Zilvárové z Pilníkova pro ni vymohli od císaře Ferdinanda I. práva horního městečka, stvrzená listinou z 30. 8. 1546, známou však jen z mladších konfirmací. Stejně tak se nedochovalo ani privilegium Rudolfa II. z roku 1580, povyšující Svobodu na město s dvěma výročními trhy. Z původního jména Bergfreiheit, odvozeného od horních svobod, vzniklo zkrácením Freiheit i pozdější česká zkomolenina Vrajt. Již od počátku bylo město nadáno erbem, doloženým nejstarší dochovanou městskou pečetí z roku 1634. Výmluvné heraldické figury - zkřížené hornické náčiní, mlátek a želízko i srnčí paroží, evokující německý název Rýchor - na polovině svisle rozpolceného štítu, vedle poloviny císařského orla, připomínají slavnou minulost rýchorského hornictví. Přes svůj název byla Svoboda městem poddanským, úzce spjatým s panstvím Vlčice až do správní reformy v roce 1848. Díky hornickým výsadám, potvrzeným následně i dalšími panovníky, žilo město až do nástupu průmyslové revoluce především ze vzkvétajícího obchodu a řemesel.
In: Zlatá cesta - informační panel