Mohutné terénní rýhy a valy, které jen vzácně najdete zaneseny v mapách, lze spatřit v lese nad i pod cestou mířící k startovnímu místu odvážných mužů na létajících strojích, závěsných padácích i kluzácích. Jsou dle mínění většiny odborníků nepochybně dílem lidských rukou. Název je však mírně zavádějící. „Švédské" bylo u krkonošských horalů vše, co si nedokázali dostatečně vysvětlit. Hypotéz o jejich vzniku je celá řada. Od mytologických staveb Keltů, přes primitivní lavinolamy údajné enklávy Lužických Srbů, či vojenská opevnění mongolských nájezdníků v době bitvy na Lehnickém poli 1241, Švédů ve třicetileté válce, nebo pruských vojsk Friedricha II. v „bramborové" válce o bavorské dědictví v roce 1778, až po těžební práce dávných horníků, či zemní smyky dřevařů při rozsáhlém kácení lesů pro potřeby kutnohorských dolů v 16. století. Původ čtyř, téměř souběžných rozsáhlých příkopů o celkové délce více než 1km, jen nepatrně křižujících vrstevnice, k jejichž vyhloubení bylo potřeba přemístit ohromné množství zeminy, zůstává i po řadě archeologických průzkumů, zahájených už v polovině 19. století hrabětem Bertholdem Aichelburgem, i přes zpochybňovaný nález malých koňských podkůvek a nádoby perel, dosud neobjasněným tajemstvím.
In: Naučná stezka Černá hora - informační panel