Na Černé pasece v lesním revíru č. 54 vyrostla v rámci budního hospodářství první letní bouda po roce 1785. O sto let později koupil opuštěnou hájenku od hajného Sagassera z Javořího dolu Robert Bönsch z hotelu U slunce ve Velké Úpě, jehož bratři v té době vlastnili Luční boudu. V roce 1988 zde otevřel sezónní výletní hostinec, pozdější Černou boudu. Již tehdy bylo místo s jednou z nejkrásnějších vyhlídek na Sněžku opatřeno vyhlídkovou věží, vybavenou po přestavbě v roce 1900 vypouklým zrcadlem a dalekohledem. Od r. 1908 byla bouda otevřena i v zimě v souvislosti se zprovozněním sáňkařských drah do Janských Lázní a Velké Úpy.Po roce 1900 vznikla zde samostatná poštovna, jejíž razítka lze najít ještě na zásilkách z roku 1937. Nová Černá bouda, výstavná třípodlažní budova s prosklenou verandou, nabízející i s původními objekty 100 lůžek, zachytila výrazné zvýšení turistického ruchu po výstavbě lanovky v roce 1928. Po roce 1945 zde nastoupil národní správce František Jakub a budova připadla svazu lyžařů, později sloužila jako odborářská zotavovna ROH. Od roku 1977 byla uzavřena a v roce 1984 jako nevyhovující zbořena. Současný objekt s typickými rysy projekční kanceláře Stavoprojektu Hradec Králové, slouží veřejnosti od počátku 90. let minulého století.
In: Naučná stezka Černá hora - informační panel