Svahová luční enkláva o mnohonásobně větší rozloze než dnes, vznikla vykácením lesa pro potřeby kutnohorských dolů po roce 1566. Původní letní boudy z konce 17. století na pastvinách a seništích, na kterých se pro nedostatek živin popásali hlavně voli, dostaly jméno Volské. Ta nejvýš položená, v r. 1841 patřící s číslem 1 ve Velké Úpě Josefu Bergrovi, později zanikla. S převodem katastru roku 1845 na obec Černá Hora byly zbývající dvě chalupy přečíslovány na č. 45, které vyhořelo po zásahu bleskem r. 1927 a č. 46 sloužící k ustájení dobytka ještě po r. 1945. Při výstavbě lanovky v roce 1928 odkoupila firma Wiesner Chrudim od Jaromíra Czernin - Morzina většinu pozemků na vrcholu Černé hory. Část prodala Čs. obci sokolské z Prahy pro výstavbu Sokolské boudy. Její první správce Jan Černý, který přišel ze Šerlichu v Orlických horách, vystavěl na spáleništi spodní Volské boudy v letech 1934 - 1935 podle projektu stavební kanceláře Fischer a Hollmann ze Svobody nad Úpou moderní Horský hotel, v jehož prezidentském apartmá pobývali T. G. Masaryk i E. Beneš. Ve druhé světové válce sloužil hotel k rekreaci německému letectvu, později spolu se Sokolskou a Černou boudou potřebám výcvikového diverzního střediska. Po roce 1990 se oba objekty z majetku státních organizací vrátily do soukromého vlastnictví dědiců původních majitelů.
In: Naučná stezka Černá hora - informační panel