Freiheit

Historická korespondence a zejména pohlednice, obohacené navíc o obrazovou stránku, nabízejí regionálním badatelům nepřeberně možností, kterým směrem mají zaostřit svoji pozornost. U těch místopisných se nezkušený sběratel nechá oslnit především dokumentární hodnotou obrázku. Odborník na poštovní historii zkoumá varianty razítek poštovních úřadů i správnou frankaturu použité známky. Pečlivého filokartistu zajímá také autor použitého snímku případně vydavatel „čumkarty". Mezi množstvím adresátů i odesílatelů se vždycky dá najít nějaká aspoň místně zajímavá osobnost, když ne hned slavné jméno přesahující hranice regionu. A to zcela pomíjím častokrát nevšední nebo žertovná sdělení, ukázky rozličných rukopisů i vloudivší se chyby. Nelze se divit, že se k tématu v rubrice „Střípky z dějin" mnohokrát vracím, byť se to leckterému čtenáři může zdát fádní a málo vynalézavé. Exemplář, který nabízím dnes, vydal s pořadovým číslem 214 Josef Seidel majitel papírnictví ve Svobodě nad Úpou v domě čp 107 s pamětní deskou na pobyt Josefa II. dokonce v několika barevných variantách pozadí někdy v polovině druhé dekády minulého století. Pohlednice situovaná na výšku přináší dva charakteristické zimní pohledy na Svobodu nad Úpou - hlavní ulici a náměstí. Ty samy o sobě jsou pro mladší generaci zajímavým objevem. Zejména skupina původních dřevěných domků na náměstí budí zdánlivou idylu zaniklých časů. Autorem předlohy není předpokládaný místní fotograf Josef Jeschke, ale trutnovský renomovaný fotoateliér Roberta Spatziera. Pro srovnání je k dispozici autentická fotopohlednice od téhož autora.

Popisovaná svobodské dvojkombinace je adresovaná panu Alfredu Baudischovi u 74. pěšího pluku, 5. rota, 2. četa v Žatci. Zelená pětihaléřová známka s tehdejším mocnářem Františkem Josefem I. je znehodnocena razítkem vlakové pošty číslo 387 z tratě Trutnov - Svoboda nad Úpou s datem 23. II. 1916 shodným s rukopisným údajem odesilatele. Podle několika nepřímých ukazatelů by se v případě adresáta mohlo jednat o Alfreda Baudische, narozeného v Žacléři 9. srpna 1888, který byl později učitelem a členem obecního zastupitelstva za Německou sociální demokracii v Poříčí u Trutnova a v letech 1914 - 1918 prokazatelně sloužil v armádě. Důležitější je pisatel krátkého zdvořilostního dotazu, který jej oslovuje „Milý synovče". Podepsán je vypsanou rukou s nezbytnými kudrlinkami doktor Klug. Všestranně nadaný MUDr. Anton Klug byl významná místní společenská persona. Dlouholetý obvodní doktor ve Svobodě nad Úpou a lázeňský lékař v Janských Lázních se narodil 13. června 1868 v Javorníku. Od roku 1893 žil ve Svobodě avšak ke svému rodišti se hrdě hlásil například i spolkovou přezdívkou člena nejznámější svobodské stolní společnosti „Ecke Freiheit" kde vystupoval jako „Ton von Mohrenheim". Ton může být stejně dobře zkratkou křestního jména jako dvojsmyslnou narážkou na hudební vlohy pana doktora. Údajně prý složil i spolkovou znělku. Mohren bylo užíváno jako německý název obce Javorník, dnes místní části Rudníku. A Heim je domov jak tenkrát vědělo v regionu každé malé dítě. Než pohledem současníka poměrně mlád 1. února 1927 ve Vídni po dlouhé nemoci zemřel, byl předsedou spolku svobodských divadelních ochotníků a spolku zimních sportů „Aupatal", váženým členem Krkonošského spolku, městským radním ve Svobodě nad Úpou a funkcionářem představenstva akciové společnosti Janské Lázně, kde mimo jiné velel během první světové války vojenskému lazaretu. Sňatkem své dcery Margaret *15. července 1896, provdané za obchodníka s kůžemi Ing. Julia Etricha *20. března 1891 se stal spřízněným členem rozvětveného starobylého svobodského rodu Etrichů z nichž na pomyslné špici popularity stojí světoznámý konstruktér a průkopník letectví Igo Etrich (25. prosince 1879 - 4. února 1967). Ještě donedávna stávala v levém horním rohu svobodského hřbitova okázalá sloupová stavba atypické hrobky spojených rodin Klug - Etrich než byla pro zchátralost odstraněna při rekonstrukci obvodové hřbitovní zdi. Mohl bych ještě popsat historii vlakové pošty a typy používaných razítek, vady zoubkování u rakousko - uherských známek, použitou tiskařskou techniku obrazové části pohlednice nebo jméno listonoše, který měl ten den v Žatci službu, ale nerad bych se před čtenáři zbytečně vytahoval. Jen kurent dnes běžně nečte každý, tak pro zájemce přibližný překlad duchaplného německého textu do současné češtiny: „Svoboda nad Úpou 23. února 1916. Milý synovče! Už dlouho jsem o Tobě nic neslyšel. Jak se Ti daří. S uctivým pozdravem Dr. Klug". Ale na to i já mám svého Güntra - děkuji kamaráde.

In.: Svoboda fórum XXXIII. ročník / číslo 859 / březen 2022