Pohled do slavnostně prostřené jídelny hotelu Národní dům na svobodském náměstí Svornosti s některými výraznými prvky první větší poválečné rekonstrukce podniku v roce 1964. Tenkrát se zdálo, že by ze stísněných prostor nezajímavé hospody spojené s řeznickým krámem mohla vzniknout pod hlavičkou Krkonošských hotelů vlajková loď početných pohostinských podniků v místě. Už původní majitel Josef Rudlof neskrýval snahu prezentovat svůj hostinec jako nóbl pohostinství alespoň světově znějícím názvem, který vynikne zejména v jeho rodné mateřštině - Restauration unter den Linden (Hostinec pod lipami). Přesto ho generace obyvatel někdejšího Freiheitu znaly především jako Hotel Rudlof. Po roce 1945 s výměnou velké části etnika dostala hospoda z historického hlediska nelogický dodnes však užívaný název Národní dům.
Byl jsem při tom, když se mladý architekt Jirout pokoušel vtisknout fádnímu interiéru svůj autorský rukopis poznamenaný vkusem doby. Slaměná stínítka osvětlení byla zavěšena na mohutných lustrech z opracovaných samorostů, což byl nejaktuálnější módní výstřelek. Celkovou rustikální atmosféru doplňovaly tepané kovové prvky. Stylizovaný květ hořce přejatý z loga rok před tím vyhlášeného Krkonošského národního parku zachycený na snímku vpravo opticky odděloval prostornou jídelnu rozdělenou krbem na dvě části od vstupního výčepu. Podobně byl zpracován vývěsní štít na venkovní fasádě vedle hlavních dveří. Dvě protínající se křivky, řečí odborníků konkávní a konvexní symbolizující horské vrcholy a údolí nesly nový název „Styl". A to byl kámen úrazu! Konzervativní většině veřejnosti se novinka údajně nelíbila a již vyvěšené dílo muselo být odstraněno. Když se při nějakém důležitém politickém školení fotografovali před Národním domem zastupitelé zvolení 14. června 1964, trčel z omítky už jen zazděný zbytek uříznuté konsole. Hned několik dalších stavebních úprav vydrželo tenkrát hojně užívané obložení z modřínových palubek a černobílá velkoformátová fotografie s panoramatem Rýchor včetně osamělé Rýchorské boudy na čelní stěně. Takové prý tehdy uměl sestříhat z jednotlivých segmentů ve Svobodě jen Standa Steiner (1929 - 1997), tak možná, že to bylo jeho dílo. Dnes nezvěstný zubem času poznamenaný „obraz" skladoval po jeho odstranění při nějaké další modernizaci jistý čas v kůlně jeden ze současných „štamgastů" než ho věnoval dalšímu zájemci. Kde nakonec pošramocená rozměrná fotografie skončila, nikdo neví.
Nepublikováno
