Freiheit

Je jen málo předmětů badatelsky nicotnějších než obyčejný knoflík. Přesto mě tento zdánlivě běžný plastový čtyřdírkový košilový knoflíček zaujal. V obvodovém mezikruží s nenápadným rastrem je totiž strohý plastický opis R. Stransky Jungbuch rozdělený dvěma pěticípými hvězdičkami. Knoflíkář a v Mladých Bukách? To zavání senzací! O podobné živnosti jsem nikdy neslyšel, ani nečetl. Takové malé kulaté nic o běžné velikosti 28" udávané v sudých číslech v tak zvaných anglických čárkách nebo též liniích což je v tomto případě průměr 17,78 mm se může docela snadno zakoulet do slepé uličky a strhnout za sebou i nezasvěceného amatérského badatele. A přitom je to tak prosté, milý Watsone! To si jen renomovaný venkovský krejčík nechal u některé z velkých knoflíkářských dílen vyrobit na zakázku galanterii s propagací své firmy. Možná přímo u monopolního výrobce s nepřetržitou tradicí od roku 1863 v Žirovnici u Pelhřimova na Vysočině. Téměř totožný typ knoflíků mají v nabídkovém katalogu stále. Dokonce i s těmi hvězdičkami. Z toho už se dá v době internetu pohodlně z domácího křesla ledacos vyfabulovat. Například genealogický řetízek několika generací zapadajících do sebe jak dětské puzzle. Zejména když u pánského krejčího Rudolfa Stranského narozeného 13. října 1904 v Mladých Bukách, který se 15. listopadu 1934 v Trutnově oženil s rodilou Trutnovačkou Elzou Finkovou *14. srpna 1904, bytem v Mladých Bukách číslo 238 lze velice záhy narazit na zdravé rodinné kořeny ve Svobodě nad Úpou.

První Stransky, který se do Svobody přiženil, byl Ignaz rodák z Dolní Kalné (*1835) pozdější mistr obuvnický. Vzal si Johannu Fingerovou z čp. 65 narozenou ve Svobodě 9. února 1838. Ševcovskou živnost dále provozoval jejich syn Josef ročník 1876, který je jako majitel čp. 65 veden ještě v roce 1938. Syn Alois, otec krejčího Rudolfa, svobodský rodák *22. září 1871 se vyučil zámečníkem a ženil se v roce 1896. Jeho vyvolená Fanynka Schubertová z Čisté se narodila 26. dubna 1873. Alois Stransky zemřel v Mladých Bukách v roce 1909. Nejdál to z rodného hnízda ve Svobodě nad Úpou dotáhl jeho mladší bratr August narozený 13. srpna 1873. Ševcovský synek s vyznamenáním vystudoval a obhájil doktorát z teologie. Při té příležitosti obdržel masivní prsten s diamantem od samotného císaře Františka Josefa I. který nosil při slavnostních příležitostech. Stal se dle mínění současníků „největším německým lidovým knězem v regionu Krkonoš, na kterého nesmíme nikdy zapomenout". Prelát Dr. August Stransky, papežský komorník, biskupský konzistorní rada a notář, vynikající latiník, působil jako profesor v Trutnově, kde vyučoval v učitelském ústavu, na reálném gymnáziu i v učňovské škole náboženství. Byl aktivním členem několika spolků a duší lidového křesťanského sociálního hnutí ve městě. Na radnici zastával funkci městského radního a příležitostného zástupce starosty. Po smrti arciděkana Tschertnera zaujal v Trutnově místo faráře arciděkanského kostela Narození Panny Marie až do 1. ledna 1923, kdy nastoupil jako arciděkan bývalý vojenský kaplan Richard Popp. Nikdy se nepovyšoval a nezapomínal na svůj skromný původ. Domácnost mu v duchu rodinných zvyklostí vedla stejně zbožná sestra. Pro svou laskavou lidovost byl Dr. Stransky mezi farníky velmi oblíben. Vlivem vážného očního onemocnění zemřel v 62 letech 19. listopadu 1935. Jako první byl uložen do nově vybudované kněžské krypty na trutnovském hřbitově. Tak vida! Jak lze horkou jehlou spíchnout bezvýznamný knoflík s významným zapomenutým rodákem. K absolutní dokonalosti zbývá dodat, už jen proč má ten gombík čtyři dírky? No přece aby po přišití pevně držel.

Nepublikováno