Freiheit

Počínaje počátečním písmenem P, pak průměrný provinční pisálek, podivný patron, povaleč práci přehlížející, pravidelný piják piva představuje povedenou Plachtovu portrétní příležitostní plaketu pro populárního podkrkonošského podnikatele, papírenského průmyslníka Prospera Piette. Leč zpět k normální češtině. To mě jen vykolejila náhodně objevená výsledková listina z aukce uměleckých předmětů v největší evropské aukční síni Dorotheum ve Vídni ze září roku 2022. Položka nabízená v sekci „Okamžité koupě" za relativně přijatelnou cenu 41 Eur má totiž výsostný vztah ke Svobodě nad Úpou. Bronzová oboustranná plaketa o váze necelých 61 gramů a rozměrech 40 x 60 milimetrů byla ražena k příležitosti šedesátiletého životního jubilea známého mecenáše a filantropa Prospera Piette Rivage v roce 1906. Do stejného období spadá i 40. výročí jeho podnikatelské činnosti a zároveň 40 let trvání místní papírny firmy Piette. 25. listopadu 1906 byl c. k. komerční rada Eduard Maria Prosper Piette Rivage oceněný později titulem „Otec Krkonoš" jmenován za vynikající zásluhy o rozvoj regionu „Čestným občanem města Svoboda nad Úpou". Zdařilý portrét zralého muže na aversu je v levém dolním rohu doplněn šlechtickým erbem uděleným třem bratrům Piette císařem Františkem Josefem I. 30. listopadu 1898. Na reversu žehná ženská postava (snad řádová sestra či dokonce anděl) horácké rodině se třemi dětmi se siluetou Sněžky na pozadí a všeříkajícím latinským nápisem IN OMNIA CHARITAS.

Autorem obou stran plakety, vzácně viditelně signovaných je pozdější věhlasný rakouský sochař, rytec a medailér původem ze severních Čech Richard Placht. V té době byl mladý začínající talentovaný umělec zaměstnán jako rytec v Hlavním mincovním úřadu ve Vídni. Narodil se 4. ledna 1880 v Chrastavě a zemřel 2. února 1962 ve Vídni. Postupně absolvoval v letech 1891 - 1895 gymnázium v České Lípě a následně odbornou uměleckořemeslnou školu v Jablonci nad Nisou. Do roku 1898 pokračoval studiem monumentálního sochařství v ateliéru Josefa Václava Myslbeka na Akademii výtvarných umění v Praze. Odtud přešel, aniž by studium dokončil v letech 1898 - 1901 do ateliéru rytectví a drobné plastiky profesora Josefa Tautenhayna na výtvarné akademii ve Vídni. Před rokem 1904 krátce praktikoval v Praze a i později rád pracoval pro českou klientelu. Poté nastoupil jako rytecký elév do již zmíněného mincovního úřadu, kde se mimořádně rychle osvědčil a postupoval ve funkcích přes asistenta, samostatného rytce až po vedoucího celého oddělení od roku 1916 do roku 1941. Jako řádný člen vídeňského Künstlerhausu byl v roce 1912 jmenován komorním medailérem arcivévody Františka Ferdinanda d´Este a v roce 1923 za zásluhy vládním radou Rakouské republiky. Od roku 1945 byl členem Uměleckého svazu rakouských umělců - medailérů. Uměnímilovný papírník z Krkonoš měl na talenty čuch a uměl si vybrat. Škoda, že mi zmíněná aukce unikla. Mohl jsem být čestným poraženým v boji o získání vzácné památky.

Nepublikováno