Freiheit

Podle nepsaného zákona schválnosti další informace se obvykle objeví až po zveřejnění článku. Každý zkušený badatel dobře ví, že žádná stopa nemusí být poslední, pokud není opravdu poslední. Kvalitní vyčerpávající text je nutné tak říkajíc doslova vysedět. Staří zbrojnoši podmiňovali svou účast v boji podmínkou tří M. Udržet meč, moč a myšlenku. Mě už i ta myšlenka činí potíže. Času je málo a voda stoupá, jak praví klasik. Tak může se někdo divit, že spěchám? Díky svobodskému rodákovi Františku Teichmannovi žijícímu v Lanškrouně a výsledkům jeho pátrání však jako honicí pes větřím dál.

První stopa je z periodického tisku Německého státního učitelského spolku o osvědčení odborné způsobilosti učitelů na německých základních a středních školách v Čechách z pera Karla Bergmanna vydaném v Liberci v roce 1928. Artur Steiner i jeho žena Stefanie jsou zde uvedeni a kromě známých skutečností je zde i údaj o jeho složení maturitní zkoušky - 1912. V poválečné německé vlastivědné publikaci Heimatkreis Landskron autora Franze J. C. Gauglitze vydané v Bietigheimu (2. vydání 1985) je v dlouhém seznamu osobností i strohé slovníkové heslo: „Arthur Steiner, nar. 7. 7. 1893 v Maršově, žije v okresním hejtmanství Vöcklabruck. Ředitel hlavní školy. Založil se senátorem Maixnerem Zemědělskou pokračovací školu v Lanškrouně. Vyučoval 17 let na chlapecké měšťanské škole v Lanškrouně. Ředitel měšťanské školy v Plané. Vyznamenán devětkrát jako letecký důstojník v 1. světové válce, mimo jiné Vojenským záslužným křížem s válečnou dekorací a meči, Železným křížem a Leteckým pozorovacím odznakem". (Současný ředitel jedné ze škol ve Vöcklabrucku - turistické bráně do Solné komory v Horních Rakousích Walter Steiner - taková okatá náhodička - kterého jsem ze zoufalství oslovil, však příbuzný není). Zaujalo mě i jméno senátora za každého režimu agrárníka Wilhelma Maixnera (1877 - 1941) jednoho ze tří hlavních představitelů truc podniku českých Němců na přelomu let 1918 - 1919 nazvaného Deutschböhmen a následné senátorské křeslo za SDP. Pokud platí, že vrána k vráně sedá, mám obavy i o neposkvrněný rejstřík „zapomenutého hrdiny". Odkaz na Planou bez bližšího určení je při existenci více míst toho jména nepoužitelný. Ale kdo hledá občas i najde. V týdeníku Sudetenpost Wien - Linz - oficiální tiskovině Sudetoněmeckého Landsmanschaftu v Rakousku číslo 17 ze 7. září 1973 je ve zprávách z městečka Frankenmarkt ležícího ve stejném okrese nekrolog, který si dovolím v překladu ocitovat: „Zcela nečekaně jsme obdrželi zprávu o úmrtí našeho okresního zastupitele Lm Artura Steinera, ředitele školy v. v., krátce po jeho 80. narozeninách. Lm Steiner byl zakládajícím členem okresní skupiny, dlouhá léta předsedou místní skupiny Frankenmarkt a dva roky vedl okres jako okresní předseda, než musel z této funkce pro přílišné pracovní vytížení odstoupit. Od té doby ale zůstal předsedou výboru. Ihned po skončení války pracoval Lm Steiner v pátrací službě Charity a pomohl objasnit osudy mnoha pohřešovaných osob. Vždy byl nápomocný a vždy ochotný nabídnout svým krajanům radu a podporu. S Lm Steinerem ztrácíme čestného a neúnavného zaměstnance". Inu o mrtvých jen v dobrém. Urgovaný dotaz k rukám současného předsedy místní organizace Seniorbundu ve Frankenmarktu zůstal bohužel bez odezvy.