Oba snímky školní budovy ve Svobodě nad Úpou obehnané lešením dělí od sebe bezmála století. V roce 1907 bylo na ještě novotou zářící obecní chloubu, dokončenou rok před koncem 19. století přistavěno podle projektu Vincence Baiera z Trutnova další podlaží, které si vyžádala nově zřízená dívčí měšťanská škola v místě. Frontální stěnu, tak jako před tím, zdobilo vzletné krédo: Vzdělání národa - štěstí státu. V roce 1911, kdy měla Svoboda 1575 obyvatel, se ve školních třídách tísnilo celkem 436 žáků.
Investice do vzdělání
Demografická křivka má podle poplašných zpráv medií varovně klesající tendenci téměř na celém území republiky. Ještě ve školním roce 1989 - 90 navštěvovalo svobodskou školu 380 žáků (nutno přiznat, že ve dvou budovách), v tom loňském jich bylo už jen 195. A to má město v mnohem větších hranicích současných cca 2 400 obyvatel. Úbytek školáků byl vedle vysokých nákladů na provoz také jedním z důvodů, proč obec v roce 2003 prodala druhou školní budovu na Pietteho náměstí v Maršově I., kde byla výuka ukončena už rok před tím. Škola je bezesporu jedním z nejpevnějších pout k domovu. Školní provoz pod jednou střechou má nepochybně řadu výhod. Navíc statistika je jak známo jen přesný součet nepřesných čísel. A tak zatímco v mnoha obcích podlehli tlaku informací Českého statistického úřadu (o jejichž věrohodnosti lze po několika nedávných skandálech právem pochybovat) a neuváženě ruší své školy, svobodští zastupitelé i přes značné zadlužení obecního rozpočtu odhlasovali nástavbu dalšího patra.
In: Krkonoše - Jizerské hory 2005/11