Dům na snímku uprostřed stával na svobodském náměstí Svornosti na místě současného Turistického informačního centra Krkonoše. Minimálně posledních 60 let minulého století v něm byla pekárna, provozovaná až do konce druhé světové války několika generacemi starobylého svobodského rodu Steidlerů, z něhož se rekrutovala celá řada mistrů pekařského řemesla. Steidlerové žili ve Svobodě nad Úpou prokazatelně několik století a kromě posledního předválečného majitele zmíněného domu, váženého občana a předsedy společnosti místních živnostníků Franze, patřil k rozvětvenému rodu i jeden z dávnějších předků, který vstoupil do krásné literatury.
Četli jste Babičku pozorně?
Svobodský rodák Josef Steidler /*1788/ zakončil svůj tovaryšský vandr v České Skalici, kde se stal panským kovářem. V polovině dvacátých let 19. století vybudoval se svou ženou Rozálií Rindtovou vyhlášený zájezdní hostinec U českého lva v Malé Skalici s proslavenými jiřinkovými bály. Dnes je tu muzeum Boženy Němcové s půvabnou sochou „Barunky" v přilehlém parčíku. Jejich dcera Helena chodila s budoucí velkou českou spisovatelkou do téže školy, později byla družičkou na její svatbě. Rodiče obou dívek byli dobrými přáteli a důvěrný vztah si Božena Němcová k Steidlerovým uchovala i v dospělosti. Se svou druhou ženou Vilemínou byl Josef Steidler kmotrem dvěma starším synům manželů Němcových. Sama Vilemína držela při křtu v náručí i jejich dceru Theodoru. Vedle pomníčku na skalickém hřbitově, kde byl po smrti v roce 1859 skalický kovář a hostinský pochován, stejně jako jeho manželka a dcera, postavila naše nejčtenější spisovatelka všem třem navíc nesmrtelný pomník ve svém stěžejním díle Babička. Pan kmotr Stanický, paní kmotra a jejich Héla jsou /byť jen docela epizodní/ literární postavy, známé většině Čechů a díky nesčetným cizojazyčným překladům i čtenářům téměř na celém světě.
In: Krkonoše - Jizerské hory 2003/7