Oživená tradice trhů ve Svobodě nad Úpou se po rozpačitém začátku setkala již při své druhé repríze s příznivým ohlasem občanů. Regionální kniha knih, mnohokrát citovaná kronika Simona Hüttela, datuje právo pořádat dva výroční trhy a to svatovavřinecký a adventní, do roku 1580. Výnosem císaře Františka II. z 20. dubna 1827 bylo povoleno konání čtyř výročních trhů a to: v úterý po přenosu sv. Václava,v úterý po Božím těle, v úterý po narození Panny Marie a v první adventní úterek. V souvislosti s trhy se slavila pouť na svátek patrona kostela sv. Jana Nepomuckého 16. května a císařské posvícení, z rozhodnutí Josefa II. jednotně v celé monarchii, připadající na svátek sv. Havla 16. října. Svoboda měla prý v širokém okolí dobrou pověst zejména pro své pravidelné trhy týdenní. 0 těch napsal ve své "Historii města Svobody" kronikář a obecní tajemník Bernard Hampel následující řádky. "Na prosby všeho občanstva hornického městečka Svobody pod zlatými Rýchorami na břehu Úpy, Jakub Weiher, vévoda marienburgský, svaté římské říše hrabě, vrchní válečný plukovník Pruska, starosta na Christburgu,Schlohau a Büttau, svobodný pán na Vlčicích atd., 28. dubna 1653 připojením hraběcí pečeti znovu potvrdil, že v hornickém městečku Svobodě se budou podle starého zvyku konat dva obyčejné týdenní trhy a to každou středu a sobotu." Ještě před druhou světovou válkou se dalo z obecních účtů vyčíst, že poslední týdenní trh se konal v roce 1810. Čistý zisk pro obecní pokladnu, tzv. čtvrtkový peníz /Viertelgeld/ z něho činil 1 zlatý 30 krejcarů, z čehož je zřejmé, že obec od pořádání trhů upustila pro naprostou nerentabilitu. To však již fungovalo mnoho živností, obchůdků a služeb k uspokojení občanů. Dnes, kdy spoustu jinde běžného sortimentu zboží a služeb ve Svobodě postrádáme, jsou znovuobnovené trhy ani ne tak finančním přínosem obce, jako příjemným zpestřením života koupěchtivých obyvatel. Doufejme jen, že se co nejdříve připojí se svou nabídkou v hojnějším počtu také místní podnikatelé.
In: Svoboda forum 39 (29. 10. 1990) - Střípky z dějin IX