Freiheit

Historie města Svobody nad Úpou je od jejího založení, přesněji od prv­ní doložené zprávy o její existenci z roku 1546, až do 7. září 1848, kdy bylo patentem císaře Ferdinanda I. zrušeno poddanství, nerozluč­ně spjata s dějinami panství Vlčice a tím i se starým českým vladyckým rodem Zilvárů z Pilníkova, který skoro tři století ovládal velkou část trutnovského manského kraje. Centrem panství a sídlem rodu byl hrad Břečtejn, jehož ruinu najdeme dodnes necelé 3 km jihozápadně od Svobody a o němž bude řeč.

Podle dnes již zemřelého historika našeho regionu Dr. Antonína Hejny Csc. je nejstarší zprávou o této lokalitě listina z roku 1336, kterou rytíř Otto z Kamene /de Lapide/ daroval trutnovskému klášteru zderazských křížovníků Božího hrobu tři lány polí ve vsi Oblanově. Jiné zprávy se o hradě, který se jmenoval Stein /=kámen/ nedochovaly, tak­že není známo ani nic o jeho zániku. Další písemná zpráva je až zápis v trutnovských deskách manských z roku 1455, kde se uvádí Mikuláš /Nykl/ Zilvár, seděním na Břečtejně. Z čehož lze usoudit, že stále bohat­ší rod Zilvárů, postupně rozšiřující své panství v Podkrkonoší, jehož jádro tvořily spojené manské statky Pilníkov a Vlčice, vybudoval již v první polovině 15. stol. na místě staršího hradu Stein v těsné blíz­kosti svého vlčického statku hrad Břečtejn.

Homolovitý pahorek uprostřed cesty mezi Trutnovem a Hostinným nezvo­lil zakladatel sídla náhodně. Odmyslíme-li si dnešní vzrostlé buky, skýtal hrad výhled do širokého okolí. Po stránce fortifikační je Břečtejn řazen mezi hrady tzv. slezského typu, kterých se v našich zemích mnoho nedochovalo a jejichž hlavní charakteristikou je to, že celý hrad včetně věže a obytných objektů tvoří jediný stavební celek uza­vřený obvodovou zdí. Vzhledem k tomu, že byl postaven na nevelké str­mé slepencové skále, která přesně vymezovala jeho rozlohu, byl to ob­jekt sice téměř nedostupný, což bylo na východní a jihovýchodní straně umocněno dvojím příkopem a valem, ale poměrně malý. Jméno Břečtejn vzniklo počeštěním německého Brettstein, znamenající "prkenný hrad". Je to svědectví o tom, že horní část stavení byla dřevěná. Roku 1532 se poprvé setkáváme s názvem Silberstein, což je německý tvar jména rodu.

Nástupce Mikulášův, Jan Zilvár, koupil roku 1476 od svého strýce Hanuše Zilvára ze Starých Buků tvrz s poplužím ve Vlčicích. Jeho syn Adam roz­šířil panství svým sňatkem s Beatrix, sestrou Karla ze Šumburka o po­lovinu panství trutnovského. Po svém druhém sňatku s Johankou z Hustířan, žil v ústraní na svém panství v Žírči. Ve strategických sňatcích pokračovali i jeho synové Jan a Kryštof, kteří si vzali dcery krkonoš­ského magnáta a důlního podnikatele Kryštofa Gendorfa z Gendorfu, půvo­dem z Korutan. Pravděpodobně v době, kdy byl na Břečtejně pánem Kryštof Zilvár, který v mládí sloužil mnoho let arciknížeti Ferdinandovi, to je před rokem 1579, přenesli Zilvárové v duchu renesančního způsobu života své sídlo do rozšířené tvrze ve Vlčicích. Ve všech pramenech je hrad po celé 17. století uváděn jako pustý. Po bitvě na Bílé hoře byl poslední majitel z tohoto rodu, Adam Zilvár ze Silbersteina, komisař ve Slánském kraji za odboj proti císaři, a protože se nezřekl protestantské víry, od­souzen ke konfiskaci 2/3 majetku a vypovězen ze země. Panství Vlčice při­padlo mocnému Albrechtu z Valdštejna, který je připojil ke knížectví frý­dlantskému. V této době pobýval ve Vlčicích J. A. Komenský, který prohlí­žeje Zilvárovskou knihovnu narazil na dílo Bodinovo, na jehož podkladě napsal svou slavnou Didaktiku. Jedna z dalších majitelek, hraběnka Cecilie Eleonora Bräunerová prodala dne 5. února 1675 celé panství za 180 tisíc zlatých a 500 dukátů Janu Adolfovi ze Schwarzenbergu. Ten zrušil poplužní dvůr pod zpustlým hradem Brečtejnem a v letech 1677-1685 tu dal posta­vit pro své poddané vesnici Silberstein, na jejíž výstavbu padla i část hradebního zdiva. Další podnikaví Schwarzenbergové směnili zdejší panství s císařem Josefem II. roku 1789 za Borovany a Zlatou Korunu v jižních Čechách. Již roku 1790 je koupil zámožný obchodník s plátnem Jan Franti­šek Teer z Hostinného, který při svém povýšení do šlechtického stavu zvolil predikát "ze Silbersteina". Ten dal zříceninu hradu upravit a stavebně za­jistit. Do sklepních prostor byl prolomen vchod, k němuž vedlo 16 kamen­ných schodů, a nad zachovalou místností byl roku 1794 vztyčen velký vyhlíd­kový osmiboký altán s lavicemi. Roku 1833 navštívil Břečtejn při své "Pouti Krkonošské" Karel Hynek Mácha a zachytil jej ve svém skicáku jako jeden z devadesáti "hradů spatřených". Dřevěný altán vévodí mnoha pohlednicím z první poloviny našeho století. Čilý turistický ruch podporovala i výlet­ní restaurace v podhradí a na skalní římse umístěný moždíř vyvolávající ozvěnu. Několik stavení, která zbyla z někdejší vesničky Silbersteinu, se po druhé světové válce krátkou dobu jmenovalo Zilvárov, dnes se uvádí jako Hrádeček, část obce Vlčice. V nejnovější době vstoupil Hrádeček do povědomí široké veřejnosti nejen československé, ale i světové, díky působení zdejšího chalupáře Václava Havla.

In: Svoboda forum 48 (14. 1. 1991) - Střípky z dějin XII