Při pohledu na mnohdy vyložený nevkus celých satelitních městeček se snůškou importovaných stavebních stylů, která obklopují historická sídla téměř na celém území České republiky, ale i na jednotlivé nevýrazné stavební projekty, postrádající jakýkoliv nápad, vychází tato dávná studie z roku 1932 ze srovnání stále jednoznačně jako vítěz. Pro prosperující papírenskou firmu „Prosper Piette" ve Svobodě nad Úpou ji v ukázněném funkcionalistickém slohu s variabilním členěním půdorysů a barevnou odlišností fasád narýsoval architekt Ludwig (Lájos) von Fodor. Jako protiváha dělnické kolonie o několika blocích rozdílně vysokých domů s celkem 39 byty různých kategorií, budované od roku 1920 v Dolním Maršově na Novém Světě, měl soubor komfortních vil pro administrativní zaměstnance papírny vyrůst nad tehdy Hedvičinou, dnes Starou alejí, pod kopcem Muchomůrkou na protilehlém pravém svahu úpského údolí. Bohužel, ani tehdy se vlivem nastupující hospodářské krize, a po diktátorském uchvácení moci v sousedním Německu i nejisté politické situace, nepostoupilo dál, než k výstavbě jediného objektu na plánu zcela vpravo, známém později podle jména nájemníka jako vila Colombo (ve výřezu dole). Oba velkorysé stavební projekty, jak „novosvětský" renomovaného vídeňského architekta ing. Theodora Thiele, tak uvedený Fodorův, znamenaly svého času vizionářský průlom do konzervativní maloměstské a venkovské výstavby v širokém okolí. Zatímco osamělý dochovaný blok dělnických bytovek na Novém Světě, dnes již značně vybydlený a nahlodaný časem se přece jen poněkud přežil, svědčí jediná vila Fodorova o nadčasovosti celé studie, která by svým urbanistickým řešením směle obstála i v současnosti.
In.: Krkonoše - Jizerské hory 2010/2