Freiheit

Jednou ze zaniklých, kdysi však významných svobodských provozoven, byla továrna na svíčky, voskové zboží, mýdlo a krystalovou sodu podnikatele Franze Stephana, která pod značkou Sana existovala ještě v několika poválečných letech v polovině minulého století. Firmu založil v roce 1874 svobodský rodák Franz Stephan senior (*7. 12. 1851 ve Svobodě nad Úpou - + 18. 11. 1920 tamtéž) vyučený voskař a cukrář ve svém rodném domě č. 71 stojícím na náměstí od roku 1602. Na začátku 20. století, kdy již přibyly v zadním traktu domu některé provozní objekty, jej v roce 1903 zbořil a na jeho místě nechal vystavět honosný měšťanský dům pro svou rodinu, což dodnes připomíná viditelný základní kámen s fragmentem z původního stavení, zazděný v obvodové zdi (ze dvora). Záhy získal výsadní císařské privilegium na výrobu zdobených svíček všech možných tvarů a velikostí, které pomocí výpravných katalogů a oceněné na mnoha průmyslových výstavách vyvážel daleko za hranice regionu.  

Při aktuální příležitosti voleb do městského zastupitelstva je vhodné podotknout, že úspěšný podnikatel Stephan byl od roku 1890 do roku 1908 plných 18 let místním starostou a přímým účastníkem, ne-li iniciátorem převratných změn v tehdejší Svobodě. Zapsal se jako zakladatel městské spořitelny v roce 1891. Za jeho éry byl z vydatných rýchorských pramenů zaveden obecní vodovod a spuštěno veřejné plynové osvětlení ulic z vlastní plynárny v čp. 165. Celkem dvakrát bylo nutno postavit nový most přes Úpu, z nichž ten druhý stále slouží. Svobodští sportovci se mohli chlubit na svou dobu moderní tělocvičnou a na zeleném drnu vyrostla nová budova školy i s následným navýšením o jedno patro po 7 letech. Po zásluze byl 15. 6. 1908 slavnostně jmenován čestným občanem města. Když v roce 1920 zemřel, byl uložen do rodinné hrobky na místním hřbitově. Firmy se ujal jeho syn Johann a po něm v roce 1930 Franz Stephan junior, narozený rovněž ve Svobodě nad Úpou 5. 9. 1908. Ten po dokončení základní a střední školy získal titul inženýr v oboru chemie na Státní obchodní škole v Liberci. Až do vypuknutí II. světové války se mu dařilo továrnu stále rozšiřovat a modernizovat. V roce 1941 byl povolán do německé armády a do Svobody se vrátil z ruského zajetí až v roce 1945. Po celou dobu války vedla podnik jeho žena Elizabeth rozená Prasnowski spolu s prokuristy. V následujícím roce byla celá rodina vystěhována do Německa včetně výrobního „know -  how", které Franz Stephan ve svém novém bydlišti v Höchstadt/Donau okamžitě uplatnil a v roce 1947 již podnikal v pronajatých prostorech ve svém původním oboru. Zemřel náhle 7. 11. 1956. Ani ve Svobodě však nebyla výroba zastavena. Továrna přešla pod národní správu Československých tukových závodů, národní podnik a později byla přičleněna k národnímu podniku Sana. Ještě před tím, v létě 1946, bylo na krátký čas ustaveno krkonošské družstvo Lumen pro umělecko - průmyslovou výrobu voskového zboží konsumního a chrámového ve Svobodě nad Úpou s.r.o. Předsedal mu první národní správce firmy Stephan JUDr. Nikl a 20členů, většinou z řad zaměstnanců podniku, si rozdělilo 40 podílů po 500 Kčs. Vedle obyčejných tažených svíček, potřebných v poválečné době ještě v mnoha domácnostech, vyvážela svobodská svíčkárna do řady zemí i velmi žádané zdobené kuřácké svíčky, na jejichž rozmanitosti měla lví podíl umělecká invence tehdejšího modeléra, řezbáře Stanislava Háka. V první polovině roku 1950 byla svíčkárna i přes námitky obecního zastupitelstva zrušena a v části objektu byl nákladem 120.000 Kčs zřízen internát podniku Dehtochema, upravený později na byty. V další budově skladovaly Krkonošské papírny staré hadry, používané při výrobě papíru. Neutěšený stav celého areálu trvá dosud a je jen smutnou připomínkou kdysi vzkvétajícího místního průmyslového odvětví.

Ozdobné svíčky z poválečné produkce podle návrhů Stanislava Háka

In.: Svoboda fórum XXi. ročník, číslo 732 - Listopad 2010