Nastávající čas adventní je i pro bezvěrce výzvou k pozastavení v životním kalupu, srovnání myšlenek a snad i vzpomenutí na plejádu postav, které jsme během let mohli potkávat ve svobodských ulicích. Vánoce jsou sice svátkem především těch nejmenších a dnešní zveřejněná fotografie by se stejně dobře hodila již před měsícem k připomenutí památky zesnulých. Já ji však věnuji „pod stromeček" těm nemnoha dosud žijícím příslušníkům první generace osídlenců, kteří si po letech válečných útrap zvolili Svobodu nad Úpou za svůj nový domov.
Brigáda
Ne všichni byli svatí a někteří zas rychle obec opustili. Muži na snímku se nechali zvěčnit při jedné z tehdy snad ještě dobrovolných brigád při zvelebování města. Psal se rok 1948 a malá strojírna na zpracování dřeva s popisným číslem 159, založená na začátku 20. století Heinrichem Feistem a Wenzelem Fröhnelem jako soustružna cívek pro textilní průmysl v okolí (naproti dnešnímu DPS) byla svépomocí upravována na městská jatka pro porážku dobytka, pohybujícího se po krkonošských pastvinách v podstatně větším množství než dnes. V retrospektivní části obecní kroniky, založené teprve v roce 1951, je tato konkrétní událost lakonicky komentována několika slovy v rámci ostatních tohoročních brigád, včetně neuváženého zboření pomníku svobodským občanům padlým v I. světové válce. Více než šedesát let stará amatérská fotografie je zapeklitý oříšek i pro pamětníky. Mnozí ze zúčastněných, které jsem měl čest poznat dříve, než odešli na poslední brigádu bez návratu, se k uvedenému obrázku z neznámých důvodů nechtěli moc hlásit, nebo se opravdu už ani sami nepoznali. Vzhledem k době mohou být na snímku, alespoň v řadách profesionálních zedníků, snad i někteří z původních německých obyvatel. Podařilo se mi identifikovat jen něco přes polovinu hloučku. A to ještě bez záruky (i já jsem, alespoň v očích „starousedlíků", jen mnohem pozdější „naplavenina").
Pro snadnější orientaci jsou jednotlivci označeni čísly, tak jak stojí či sedí zleva doprava. Popisná čísla domů jsou uvedena podle platnosti v té době. Jména označená hvězdičkou nejsou doložena stoprocentně.
2. Oldřich Stránský, pracovník MNV bytem v č. 98
3. Václav Ježek*, zakázkové krejčovství a prodej látek v č. 67
4. Vladimír Popelka*, hodinář v č. 32
5. Josef Ryba*, pekař na náměstí v č. 101
6. Josef Břinčil, strojní zámečnictví v č. 172 (opraveno dodatečně)
7. Zdeněk Michalec, bytem v č. 178, dlouholetý úředník papíren a funkcionář MNV
8. Jaroslav Vaněk, krejčí a prodej střižního zboží v č. 103 a 106
10. Jindřich Carda, řezník z Maršova II. č. 26
11. Jan Barbořík, cukrář, národní správce Illnerovy cukrárny, kavárny a vinárny na náměstí č. 102
12. Jožka Verbík, řezník a hostinský v Rudlofově hostinci přejmenovaném na Národní dům
13. Oldřich Rejzek, štábní strážmistr SNB, velitel stanice v č. 31 bytem v č. 206
14. MVDr. Oldřich Trumha, okresní veterinář bytem v Janských Lázních
15. Josef Bezvoda z č. 36, otec pokrývače a pozdějšího tajemníka MNV Aloise Bezvody z č. 7
16. Antonín Hůla, truhlář, národní správce Rufferova truhlářství č. 165 (u stadionu)
17. Čeněk Skrbek, národní správce hospodářství v čp. 109 (doplněno dodatečně)
18. Josef Jiránek, stavitel, národní správce projekční kanceláře a podnikatelství staveb fy. Capolago
20. Josef Kvaček, zubní technik v č. 110, mimo jiné i funkcionář a vícekrát zvolený předseda MNV
22. František Erban*, řezník a hostinský v č. 141
24. Jan Hušek, řezník a uzenář v č. 108
26. Jan Runkas, řezník v Mladých Bukách č. 266
28. Josef Mádle, řezník v č. 141
30. František Oubrecht, vedoucí prodejny obuvi n. p. Jas v č. 137 (doplněno dodatečně)
34. Josef Rýdl, č. 195 (doplněno dodatečně)
Uvítám jakékoliv informace nejen k publikovanému snímku a zmiňované události, ale i další doklady nebo vzpomínky na starší i nedávnou historii Svobody nad Úpou a okolních obcí.
In.: Svoboda fórum XXII ročník, číslo 745, prosinec 2011