Freiheit

Některá města jsou na významné události bohatá, jiná méně. Počet slavných rodáků na kilometr čtverečný je jiný na venkově, jiný v metropoli. Také kulturní vyspělost jednotlivých lokalit se z neznámých důvodů navzájem liší. To všecko má nesporný vliv na počet dochovaných památek na daném území. Svobodu nad Úpou zasáhla v tomto směru nejen ničivá turbulence protihabsburských nařízení po rozpadu monarchie v roce 1918, ale možná v ještě větší míře poválečné vysídlení původního německého obyvatelstva koncem první poloviny minulého století, spojené s pomníkoborectvím ideovým i jenom nevědomým nebo vandalským. Zaměříme - li se pouze na pamětní desky, těch historicky doložených nebylo v obci nikdy přespříliš. Asi mediálně nejznámější je bohužel ztracená mramorová deska připomínající zdejší pobyt císaře Josefa II. při inspekci bojišť z prusko - rakouské války o bavorské dědictví v roce 1778 - 1779.

Nově zrekonstruovanému domu č. 507 na svobodské hlavní ulici, kde Jeho Veličenstvo v září 1779 dvakrát přespalo, by navrácení prestižního turistického lákadla jen prospělo. (Volné plochy pilastrů by umístění repliky určitě unesly. Včetně optického vyvážení informační tabulí naučné trasy Via Piette).  Původní deska byla instalována ve výroční den panovnické návštěvy 12. září 1880 a na domovním průčelí vydržela do roku 1924. Po sejmutí byla uložena v depositáři městského muzea v budově školy a od té doby je nezvěstná. Ve vestibulu školy bývala další zmizelá pamětní deska, připomínající její výstavbu v letech 1898 - 99 a muže, kteří se o její zřízení významnou měrou zasloužili. Také v ozdobném štukovém rámu ve vchodu do Městského úřadu s náhradním novým nápisem o povýšení hornické osady na městečko císařem Ferdinandem I. Habsburským v roce 1546 a na město Rudolfem II. v roce 1580 byla původně v mramoru vytesaná jména bratří Etrichů, kteří svůj rodný dům obci věnovali spolu se zřízením dobročinné nadace z výnosu pozemků už v roce 1901. Úlomky desky se podle ústního podání svědků našly při rekonstrukci kina ve staré radnici v roce 1954 a skončily s ostatním stavebním odpadem v zavážce. Význam svobodského papírenského podnikatele, mecenáše a humanisty Prospera Piette - Rivage, sahající daleko za hranice regionu, není v současné době v místě stále plně doceněn. Proto je obdivuhodné, že alespoň i umělecky hodnotná bronzová deska s životopisnými daty a poloprofilem „Otce Krkonoš" od trutnovského sochaře Emila Schwantnera se na zdi proti hotelu Prom zachovala do dnešních dnů. Mezi pamětní desky lze zařadit i tu (i když nepůvodní) na pomníčku 17 obětem povodně v červenci 1897 na břehu Úpy mezi papírnami v Maršově I. Rovněž na již neexistujícím pomníku obětem I. světové války byla umístěna pamětní deska se jmény padlých svobodských vojáků. Všechny jmenované památky na důležité milníky lokální historie pocházejí z hloubi minulého i předminulého století. Je celkem příznačné, že jediná pamětní deska instalovaná po dějinném zamávání sametem, se nachází mimo rušné turistické trasy v závětří Sluneční stráně a je věnována fiktivnímu průkopníkovi slepých uliček Járovi Cimrmanovi.

In.: Svoboda fórum XXIII. ročník, číslo 746 - leden 2012