Freiheit

I v dřívějších dobách, kdy měl každý rok v podhůří Krkonoš čtyři charakteristická období a ne jen chladno a zimu, byla Svoboda nad Úpou svou zeměpisnou polohou předurčena spíš k provozování zimních sportů. Z nich především lyžování, které za posledních sto let zaznamenalo neuvěřitelný rozvoj, je v místě stále populární. Vývoj lyžařského vybavení, technického zázemí a služeb je hlavní příčinou, že ze všech disciplin se dnes většina rekreačních i vrcholových lyžařů věnuje převážně těm sjezdovým.

Ty tam jsou doby, kdy generace svobodských lyžníků, na jejichž prvopočátku stál na začátku minulého století majitel prvních prkýnek obchodník Josef Formann, hoblovaly nezastavěné loučky a pole na svazích Kravího vrchu. Ti nejodvážnější dokázali bez vleků a lanovek vyšplhat až na vrchol k dřevěnému trianglu a pak to spustit šusem do údolí až k nádraží. A vůbec jim nevadili početní pletoucí se sáňkaři nebo vzácnější bobisté, křižující jim dráhu po úvozových cestách. „Kravák", slyšící dnes na lichotivější název Sluneční stráň, pamatuje i několik oficiálních závodů, včetně skoků na sněhových můstcích. Dokonce ještě dost dlouho po roce 1945. Tady vyrostl největší univerzální lyžařský talent meziválečného období Franz Wende, po němž byl pojmenován dřevěný skokanský můstek na Janském vrchu naproti lesnické škole. Průsek dnes úspěšně zarůstá zelení a odešla i garnitura svobodských odvážlivců z poválečných let - Ruda Schröfel, Láďa Černý, Standa Steiner a mnoho dalších. Přes současnou celonárodní nekritickou posedlost hokejem možná překvapí, že se tenhle sport drsných chlapíků ne tak úplně dávno hrával i ve Svobodě. Mužstvo Tatranu s domovským areálem za sokolovnou figurovalo jistý čas i v nějaké oficiální soutěži. Hokej se ale hrál i na přírodním kluzišti budovaném obětavými dobrovolníky každoročně za závodní jídelnou naproti Weisshuhnově papírně. Kuriózní snímek recesistických hokejistů z KRPA je z padesátých let. Že jsou to závodní hasiči, napovídají použité přilby, zděděné po předchůdcích z firmy Piette. (Kdo ví, jestli se nějaká ještě zachovala?). Vedle nehrajícího trenéra Mikeše stojí zleva Sucharda, Kopecký Václav, Pírko, Vidlák, Machan, Vacek, Kopecký Miroslav. V pokleku Šimek, Spindler, Stárek a neznámý. Úplně vpředu pololeží „éro" Karel Hynek. Jako malá ukázka trofejí z té doby poslouží „podomácku" vyrobený dřevěný štít s kovovou plaketou skokana v letu. Podle štítku jde paradoxně o I. cenu sokolského závodu ve sjezdu ve Svobodě nad Úpou 26. 1. 1947, který předcházel slavnému sokolskému sletu v létě téhož roku. O pár let mladší bronzová plaketa z přeborů Krkonoš v roce 1954 s městským znakem, uložená v kartonové kazetě, byla později s odstraněným a přeraženým nápisem udělována i v atletických závodech o „Štít města Svobody".

In.: Svoboda fórum XXIII. ročník, číslo 748, březen 2012