Freiheit

Kniha je stále ještě nejlepší přítel člověka a věřme, že ani s překotným vývojem digitalizace textů se na tom nic nezmění. Zato majetnická značka exlibris, starší než knihtisk, objevující se již ve středověkých rukopisných kodexech, se z přídeští knih stěhuje dnes stále častěji do sběratelských sbírek. Slovo pochází z latiny a znamená doslovně „z knih". Ve tvaru ex libris nebo exlibris bývá vytištěno na malém ozdobném lístku se jménem, monogramem, erbem či jiným výtvarným motivem vyjadřujícím vztah majitele ke knize. Zpočátku je používali především panovníci, šlechta a kláštery. Jejich autory byli přední výtvarníci své doby od Albrechta Dürera, Lucase Granacha až po naše české umělce Josefa Mánesa, Mikoláše Alše, Alfonse Muchu či Maxe Švabinského. Od konce 19. století se alespoň v českých zemích stává exlibris nejen rozšířenou zálibou kulturně smýšlejících jednotlivců, ale stále častěji i objektem sběratelského zájmu. Výtvarná dílka současných malířů a grafiků, Karla Beneše, Vladimíra Suchánka, Josefa Lieslera, Vladimíra Komárka nebo Ludmily Jiřincové si už dnes vlepuje do knih málokdo. Zato mezi sběrateli těchto miniaturních grafických listů, kteří se dokonce organizují ve Spolku sběratelů a přátel exlibris už od roku 1918 se s nimi čile obchoduje. Stejně jako s podobnými grafickými miniaturami, jimiž jsou přání k Novému roku, tak zvané „péefky". Pokusím se čtenářům představit malý a zcela náhodný vzorek exlibris se vztahem ke Svobodě nad Úpou a jejímu nejbližšímu okolí ať již obrazovým námětem nebo bydlištěm majitele či autora.

Exlibris Rudolfa Lissaka, starosty města v letech 1925 - 1933 a MUDr. Josefa Breuera, praktického lékaře a čelního představitele mnoha předválečných místních spolků, jehož autorem je maršovský učitel Hans Bernatschek. * Z tvorby Hanse Bernatschka jsou i exlibris maršovského učitele Emila Soudila, buršácká značka studenta Richarda Augsta, Spravedlnost z knih majitele cukrárny na náměstí Oskara Illnera a výmluvné exlibris spolumajitele strojírenské továrny Hugo Schneidera.  * Následuje romantická krajina pro dcery Annu a Olgu a Obří důl se Sněžkou pro manžele Regnierovy. Poslední v řadě je dětské fotografické exlibris synáčka prokuristy ze Stephanovy svíčkárny Fritze Hiltschera.  * Tvorbou exlibris se zabýval i svobodský učitel a výtvarník  Alfred Landgraf. První z uvedených vytiskl pro sebe, druhé pro ředitele školy Ivana Hraběte a třetí pro kamaráda Tondu.  * Z knih rodiny autora článku jsou i poslední dvě ukázky. První je dílem grafika a ilustrátora Karla Beneše, druhou ryl malíř a grafik Vladimír Komárek.

In.. Svoboda fórum XXIII. ročník, číslo 754, září 2012