Freiheit

Historie ražená do kovu, ať už ušlechtilého nebo ne, někdy i litá a třeba i z jiného materiálu, je poučným záznamem dějů a událostí a vděčným objektem majetnických choutek sběratelů. Konkrétních medailí ze Svobody nad Úpou není na rozdávání, ani když k nim přidáme různé účelové známky nebo plaketky. Při systematickém sbírání by se jich jistě našlo mnohem víc než jen prostou probírkou zásuvek v několika svobodských domácnostech, ale ani náhodné seskupení nepostrádá pestrost materiálů či výtvarné invence.

Nejstarší ukázka (hasiči zbystřete!) je mosazná medailka z 14. srpna 1887 ražená při příležitosti IV. krkonošských hasičských župních slavností ve Svobodě nad Úpou k 20. výročí založení místního spolku dobrovolných hasičů s tradičním heslem „Bohu na počest, bližním ku prospěchu". Následují tři památky na podnikatelskou rodinu Piette - Rivage: Stříbrná svatební medaile mladičké Rosl Piette a Clemense rytíře von Walzel - Wiesentreu s datem sňatku a vkusným heraldickým spojením šlechtických erbů obou rodin. Mosaznou mýtní známku firmy Piette už čtenáři znají z dřívějšího vydání SF. K čemu se ale používala známka s monogramem Prosper Piette Marschendorf a vyznačenou hodnotou ½ litru se můžeme jen dohadovat. Snad na odběr piva v závodní kantýně. Svého času velmi aktivní oddíl stolního tenisu při tělovýchovné jednotě Tatran si nechal pro několik ročníků Krkonošského poháru vyrobit nápadité medaile v žacléřské porcelánce se stylizovaným městským znakem na rubu. To „zlatá" jednostranná medaile lyžařského oddílu téže jednoty vyjadřuje svým laciným lajdáckým provedením dokonale duchovní prázdnotu konce 70. let. Aspoň to písmo mohli vycentrovat. Jediná známá svobodská medaile s Krakonošem je tak zvaná „Krkonošská stovka" litá z cínu na začátku našeho století jako soukromá památka na oslavu narozenin. Krkonošské papírny ve Svobodě se dříve jmenovaly Úpské a z té doby je hliníková jednostranná známka na nářadí. Věc ryze účelová, přesto nepostrádající jistou předválečnou „štábní kulturu". Jak se měnily v čase třeba i obyčejné psí známky, by mohli vyprávět nejen dlouholetí chovatelé chlupatých miláčků. Také množící se hledači kovů nacházejí v terénu místo očekávaných známek padlých vojáků spíše ty poztrácené psí. I tyto „bezcenné plíšky" se dnes stávají objektem sběratelského zájmu - a není se co divit, za minimálně 140 let jejich existence na území republiky jich byly jistě vyraženy statisíce v těch nejkurióznějších provedeních. Představuji dva kousky z dob Rakouska - Uherska před první světovou válkou a dva z druhé poloviny 20. století. Ta poslední z hliníkového plechu je i psa nedůstojná. S velkým váháním a jen na doplnění sem lze přiřadit módní výkřik několika posledních sezón, turisty hojně sbírané dřevěné turistické známky. Moc by mě zajímalo, maj-li čtenáři nějakou další svobodskou medaili a zdali nedaj-li...☺☺☺

In.: Svoboda fórum XXIV. ročník, číslo 763, červen 2013