Automobilový sport se Svobodě nad Úpou léta vyhýbal. Teprve v poslední době je v benzinem provoněných závodních depech stále častěji možno zaslechnout jméno bývalého motocyklového jezdce a dnes úspěšného fotodokumentaristy Boba Hlávky, nebo rallyových dvojic Martina a Pepy Búšových či Martina Mičánka s navigátorem Michalem Krausem. Možná i dalších Svoboďáků. V dobách, kdy zmiňovaní ještě za sebou na špagátě tahali dřevěného kačera, rámusil městem se svou nadupanou aerodynamickou Aerovkou 50 a později i „závodní" Bugattkou jen Jarda Bureš. Pamětníci, pokud si vůbec na nějakou motoristickou událost hodnou zaznamenání z nejbližšího okolí vzpomenou, tak snad ještě na několik ročníků Šestidenní mezinárodní motocyklové soutěže nebo sporadické letmé průjezdy Rally Škoda.
A přece! Významný závod se jel ve Svobodě už krátce po konci války v roce 1947. Bohužel obecní kronika k této události mlčí (v té době ji nikdo nepsal, stejně jako od roku 1988 dodnes). K radosti sběratelů se zachovalo několik propagačních drobností z grafické dílny regionálního malíře Trutnovska Karla Kratochvíla, především poštovní celiny - obálky a pohlednice - opatřené navíc příležitostním razítkem poštovního úřadu v Janských Lázních. V neděli 27. července zmíněného roku uspořádala trutnovská odbočka Autoklubu RČS „Krkonošský rychlostní automobilový a motocyklový závod do vrchu" na trati Svoboda nad Úpou - Janské Lázně - Černá Hora, uváděný též jako „Trutnovský závod do vrchu pro motocykly a automobily". Nádherná trať vedoucí krásnou krajinou (doslovná citace z dobového tisku) měřila 5 km horským terénem s největším stoupáním 8% a výškovým rozdílem 287 metrů. Z toho se jelo 3,500 m po krásné vozovce dlážděné malou kostkou (cha, cha, kdeže loňské sněhy jsou) a 1,500 m na vozovce normální (?). Je s podivem, že průjezd hlomozících a kouřících strojů centrem lázní tenkrát nikomu nevadil. Naopak, podél trati ho sledovalo 10 000 nadšených diváků. Motocykly byly rozděleny do pěti tříd - do 125 cm3, 175 cm3, 250 cm3, 350 cm3 a přes 350 cm3. Stejně tak sportovní a cestovní automobily měly 5 tříd - do 750 cm3, 1100 cm3, 1500 cm3, 2000 cm3 a větší. Přihlášky jezdců přijímal autoklub v Trutnově, jehož činovníci poskytovali také veškeré informace a hlavně ručili za pečlivou organizaci závodu, ke kterému nechali pro účastníky zhotovit u renomované pražské ražebny Pichl i vkusné plakety. Už v sobotu 26. července odpoledne od 17 do 19 hodin měli soutěžící možnost tréninku. Ostrý start na svobodském náměstí byl v neděli v 14,00 hod a sešla se na něm podle očekávání plejáda tehdejších nejlepších jezdců. Mezi automobily věhlasných značek zaujala kuriózní tříkolka Standard Tempo s jedním řiditelným kolem vepředu, kterou představil trutnovský populární závodník Josef Šatný, majitel autodílny na Volanovské. Jeho profesní kolega Bohumil Plašil ze Starého Města přijel s číslem 63 na osvědčeném německém cestovním dvoutaktu DKW z předválečné řady F Meisterklasse s předním náhonem a svou třídu s přehledem vyhrál (startovali jen oni dva). S bojovým „Kaďourem", další německou značkou KDF, přifrčel úpický Josef Bekr. Přehlídku světových značek předvedli i další Trutnováci: Fiat Rudla Vít, Citroen Vladimír Novák, Mercedes - Benz Otto Vlček a Opel - Olympia Evžen Malý, národní správce strojírny Körner z Horního Starého Města. Hned dva závodní modely spojených výrobců Auto Union přivezli Jaroslav Nebor z Trutnova a Ferda Mroženský z Úpice. Na stupních vítězů ve třídě do 2000 kubíků doplnili vítězného Trutnováka Landsmana s BMW oba zmiňovaní z pořádající odbočky, Vlček a Nebor. S domácí značkou Walter startoval v nejsilnější kubatuře Jindřich Wimmer z Hradce Králové. Na trati se ukázal i sen kluků všech generací, Alfa Romeo pozdějšího dobrodruha z Pece pod Sněžkou Karla Brabce. Opravdovým bonbónkem však byly vozy Bugatti a Jaguar přihlášené bratry Zdeňkem a Jiřím Pohlovými z Prahy. Dlouhán a šarmer čtyřicátník Zdeněk, s nehasnoucí gloriolou prvního motocyklového vítěze pardubické Zlaté přilby z roku 1929, přijel se slavnou Bugattkou 51 svého zemřelého přítele Jiřího Kristiána Lobkowicze, která je dnes vystavena v pražském technickém muzeu. Pozdější zasloužilý mistr sportu s tímto osmiválcem o objemu 2,3 litru a výkonu 180 koní, dosahujícím až 230 km/hod, před válkou také několikrát vyhrál prestižní závod do vrchu Ecce Homo ve Šternberku. Očitý svědek Arnošt Neubauer, syn jednoho z hlavních pořadatelů, později sám úspěšný automobilový závodník v této disciplině, kterému děkuji za cenné informace, vzpomíná, jak nablýskaná francouzská krasavice při tréninkovém výjezdu na Hoffmanky vzplála. V ostrém závodě přesto zajel vítězný Pohl absolutně nejrychlejší čas 2:51,1 min. K závodnické elitě patřil i Ing. Jiří Pohl, předválečný účastník závodu 1000 mil československých, který v následujícím roce 1948 vyhrál jako zatím poslední český jezdec druhou nejstarší světovou rally v Polsku. Ve Svobodě však místo ohlášeného Jaguáru jel s vozem MG. (Dvousedadlový Jaguar SS - 100 roadster z roku 1937 se však neztratil. O pár let později s ním po Praze „honil vodu" hudební mág a herec z divadla Semafor Eugen Jegorov. A v současnosti je novým majitelem citlivě renovovaný sporťák ozdobou veteránských jízd). Podobně pestrá a početná byla i „squadra" vyznavačů jedné stopy, kterých startovalo celkem 33. A to je řeč o době, kdy pozdější závodnická legenda Franta Šťastný ještě ani neměl řidičák. Hned tři vítězství ve třech různých kubaturách na strojích různých značek vybojoval Miloslav Skalský z Jičína. Ve slabších kubaturách exceloval trutnovský Jiří Martinec. Na „bedně" stáli i trutnovský Hofman, harrachovský Kos, úpický Hejna nebo Hel a Plecháč z Jičína. Mnohé značky strojů po těch 66 letech už znějí jen staromilcům: DKW, Benelli, Velocette, Favorit, Norton, Triumph, Matschless, BMW, NSU... Motory dozněly a nastupující časy označily automobilový sport jako buržoazní přežitek. Naštěstí dnes už je všechno zase jinak. Přesto by se podobná akce pro celou řadu administrativních překážek z úplně jiných důvodů nejspíš uskutečnit nemohla. Právě v tom je uvedený ojedinělý závod historicky jedinečný.
Vzácná autentická fotografie ze závodního depa na svobodském náměstí. V popředí vůz Opel Olympia z roku 1937 trutnovského závodníka Evžena Malého z Horního Starého Města s číslem 69 a věncem za 2. místo v kategorii automobilů do obsahu 1 500 ccm s časem 4,41 min.
In.: Svoboda fórum XXIV. ročník, číslo 764, červenec 2013
