Bez „berana" neboli štemplu - otisku oficiálního úředního razítka - se dodnes neobejde téměř žádná důležitá listina. Razítko se vyvinulo z původní nákladné, pracné a méně trvanlivé pečeti, přes kovový štoček, nahrazený později gumou na dřevěné podložce, až po současné samobarvící strojky, které nepotřebují zvláštní podušku s tiskařskou barvou a nejnověji razítka elektronická. Záměrně nezmiňuji ta reliéfní (slepotisková), která svou trojrozměrností nejlépe nahrazují pečeť. Také se jim někdy říká „suchá pečeť", ale pro účely tisku jsou špatně reprodukovatelná. Termín „úřední razítko" je sice podle zákona č. 352/2001 Sb. o užívání státních symbolů České republiky vyhrazen pouze pro kulaté razítko s malým státním znakem užívané na veřejných listinách, ale do takových podrobností zabíhat nebudeme.
Po stopách úředního šimla
Důležité je vědět, že názvem razítko označujeme nejen samotný tiskací nástroj, ale i jeho otisk. A také fakt, že razítek existuje nepřeberné množství. Od těch institucionálních, poštovních, turistických, firemních, až po osobní a ryze soukromá. Několik konkrétních reprodukovaných razítek ze starých svobodských archiválií napoví víc než suchá teorie. Žádný systém v tom však nehledejte, prostě jsem vybral tato. (Rozměry neodpovídají skutečné velikosti).
Na dopisy Ježíškovi, milé děti, žádná razítka nepotřebujete. Šťastné a veselé Vánoce!
Koláž: Razítko maršovského starosty, několika předválečných i poválečných živnostníků, původní název lékárny, MNV v Maršově I., školní sokolský oddíl košíkové, fotografický kroužek a oddělení technické kontroly z Úpských papíren.
In.: Svoboda fórum XXIV. ročník, číslo 769, prosinec 2013