Stoleté výročí od vypuknutí I. světové války, která drastickým způsobem ukončila několik předcházejících poklidných dekád nazývaných vzletně La Belle Époque, připadající na rok 2014, přinese zajisté množství slavnostních připomínek, odborných statí a rozborů, výstav, kladení věnců a vzpomínek na padlé vojáky na všech frontách nesmyslných bojů. Dnes již víme, že Velká válka byla jen krvavou ouverturou další celosvětové hrůzy. Obě těžce poznamenaly celé 20. století i s poválečným vývojem nových totalitních režimů. Historií všech bojujících armád i osudy jednotlivých aktérů od generality až po posledního pěšáka se zabývají šiky zanícených badatelů různého zaměření, výzkumné ústavy a muzea, až po soukromé sběratele militarií nebo laické genealogy, pátrající po dávných stopách svých dědečků a pradědů. Jak ale prožívali válečná léta obyčejní školáci v relativním závětří Krkonoš, jejichž otcové se statečně bili za císaře pána na italské i haličské frontě, na pevnině, ve vzduchu i na moři?
Listy z památníku
Zajímavé svědectví přináší památník jednoho ze svobodských kluků, Pepiho Erbena z čp 171. Ohmataný školní sešit s tvrdými deskami a vybledlým inkoustem na čtverečkovaném papíře, schovaný v jedné z důmyslných dětských skrýší až do stavebních úprav v domě, kde je dnes „Blue Pension", zahrnuje roky 1917 - 1919. Majitel na jeho úvodní stránku napsal. „Na památku na moje školní léta a mládí". Svoboda nad Úpou byla v té době z valné většiny německá, tak jistě nepřekvapí mladicky možná upřímné zapálení pro jazykově spřízněné válčící spojence - Rakousko-Uhersko a Německo. Ani po rozpadu Habsburské monarchie a vzniku samostatného Československa se na dikci zápisů a především naivní výzdobě z dobových pohlednic a nálepek nic nezměnilo. V době omezené komunikace se politické změny 150 km od Prahy nešířily tak rychle jako dnes. Přesto mnozí z podepsaných vyrostli jistě v loajální občany republiky. Jiní možná později podlehli volání velkého Führera a bojovali v další válce, aby nakonec všichni museli svou vlast opustit po roce 1945. Bylo by jistě zajímavé sledovat osudy všech Erbenových spolužáků a spolužaček. Ponechme jim však jejich tajemství a popusťme fantazii aspoň při listování těmi téměř stoletými kuriózními stránkami.
Nepublikováno