V sametové revoluci před 25 lety jsme odhodili krunýř nenáviděné komunistické totality a náhlé svobodné vydechnutí a možnost publikovat bez cenzury probudila dosud netušené schopnosti i v do té doby absolutních nepsavcích. První „Střípky z dějin", opatřené pro pozdější rozšířené vydání v časopisu Krkonoše symbolickým názvem „Vzdělání národa - štěstí státu" vypůjčeným z původního hesla na fasádě nové školní budovy ve Svobodě nad Úpou, vyšly v tehdejším nově založeném týdeníku místního Občanského fóra již v 6. čísle v únoru 1990. Je příznačné, že hned k tomuto prvnímu článku byla připojena prosba o zapůjčení jakýchkoliv materiálů z historie města. Svoboda fórum vychází od té doby téměř nepřetržitě, v současnosti jako měsíčník s aktuálním číslem 780. Nepravidelně zařazované „Střípky" jsou posledních několik let celkem samozřejmou výplní někdy i několika stránek každého výtisku.
Všechno jednou končí
Snažil jsem se zařazovat pokud možno hodně doprovodných obrázků, protože nechuť číst dlouhé nezáživné texty je v dnešní uspěchané době všeobecná. S tématem jsem se určitě ne vždycky trefil do vkusu čtenářů, což je u úzkého zaměření na minulé lokální události celkem logické. Navíc, když neexistuje téměř žádná zpětná vazba. Netoužím, aby mi spokojení čtenáři na potkání poklepávali na rameno, nebo nespokojení rozbili ústa. Spíš bych očekával diskusi, jak vidí stejné děje z jiného úhlu ostatní pamětníci i mladší generace. (Zdráhám se napsat „nepamětníci", protože to jsme v mnoha případech spíš my dříve narození). Přestože jsem téměř denně k vidění na svobodském hlavním bulváru (míněna ulice 5. května) mám pocit, že pokud vůbec někdo mé texty čte, tak ho nepotkávám. Jen bývalí Svoboďáci, které vítr zavál do různých končin světa se díky možnosti najít všechny články na internetu, jak na webu města, tak na www.freiheit.cz , občas ozvou. Někdy dokonce se zajímavým doplňkem nebo přiloženou fotografií. Ve Svobodě samé se přes opakované výzvy ke spolupráci našlo za uplynulé čtvrtstoletí těch ochotných jen minimum. To si nestěžuji, jen konstatuji. Každé téma se jednou vyčerpá a z každé hromádky použitelných ilustrací jednou zůstane ta poslední. Kulatá cifra v záhlaví tohoto výtisku a zároveň konec kalendářního roku jsou jako objednané. La commedia è finita! Bouráme šapitó. Ani světští, kočující kdysi v maringotkách krajem se svým tyjátrem či cirkusovými kousky, si ale i přes různá alotria a nedorozumění nezabouchli zadní vrátka úplně. Dobří holubi se taky vracejí. Ani já se nezříkám občasného příspěvku do novin, bude-li inspirace. K tomu stačí někdy docela nepatrná drobnost. Nezastírám, že píšu rád. Děkuji vydavateli za poskytnutý prostor a čtenářům za shovívavost. Přeju všem spoluobčanům radostné Vánoce a do roku 2015 především pevné zdraví. Na shledanou co nejdřív u nějakého zajímavého námětu z bohatých dějin našeho městečka na stránkách dalšího ročníku pestrých a informacemi naplněných novin Svoboda fórum.
Ani tentokrát nechci zůstat bez obrazového doprovodu. Pár starších fotografií z uplynulých zim a několik borců nakonec se na dně šuplíku ještě našlo. Silvestrovský ráz jim dodá uvedení bez komentáře, jako hádanka pro nastávající dlouhé zimní večery.
In.: Svoboda fórum XXV. ročník, číslo 780, prosinec 2014