Freiheit

Touhou většiny sběratelů notafilií, kam řadíme papírová platidla všeho druhu, je mít ve sbírce pokud možno nepoškozené, čisté, nepomačkané a čitelné exempláře bankovek, státovek i nouzovek, protože zejména kvalita a zachovalost určuje jejich cenu, nikoliv stopy po oběhu. Velkou roli hraje samozřejmě počet vydaných kusů. Nad vším ale vítězí nabídka na sběratelském trhu. Je celkem logické, že mnohem víc zachovalých nominálů má vyšší hodnoty, protože kdo by taky schovával nějaké drobné šušníky poznamenané obíháním. Existují však výjimky. Mezi ně patří soukromá vydání drobných nominálů s omezenou platností, vydávaná v dobách finanční krize, jako tomu bylo v revolučních letech 1848 - 1849, z nichž některé byly přijímány ještě nějaký čas po jejich úředním stažení v roce 1850. Tato náhradní platidla plnící funkci jakýchsi směnek, nazývaná dnes ve sběratelské hantýrce všeobecně nouzovkami, vydávaly nejen bankovní domy nebo obecní úřady, ale i různé jiné instituce včetně mnoha soukromých podnikatelů, především obchodníků nebo hostinských všude, kde bylo potřeba doplnit nedostatek drobného oficiálního oběživa. Především v průmyslových oblastech Čech i Moravy s velkou koncentrací obyvatelstva bylo vytištěno značné množství různých nominálů rozdílné výtvarné i tiskařské úrovně, kvality použitého materiálu (nemusel to být jenom papír) i velikostí. K početným v odborné literatuře popsaným vydáním z trutnovského regionu se řadí i nouzovky ze Svobody nad Úpou.

Nikoho asi nepřekvapí, že nejznámější svobodskou nouzovkou je 20 krejcarů pekaře Josefa Etricha z čp. 74, v té době již také majitele starobylého mlýna v Trutnově a zakladatele pozdější dynastie úspěšných podnikatelů v textilním průmyslu. Poukázka vydaná 1. 12. 1848 s ručně vepsaným pořadovým číslem 110 pochází ze sbírky trutnovského polyhistora a multisběratele - filatelisty, numismatika, notafilisty, filokartisty, mineraloga a obdivovatele mořských lastur - hlavně však vyhlášeného profesionálního zahradníka a mého váženého přítele Jana Veselého. Byla vytištěna černým tiskem na bílém papíře a její fotografii jsem od něj získal před mnoha lety. Po jeho skonu byla v aukčním katalogu číslo 88 královéhradecké pobočky České numismatické společnosti, spolu s několika dalšími zajímavými regionálními platidly, uvedená poukázka nabízena jako položka číslo 1502 v zachovalosti 4- za vyvolávací cenu 100 Kč. Na aukci 5. října 1997 ji za šestinásobek koupil anonymní dražitel. Byli jsme tam dokonce dva zástupci potencionálních zájemců z oblasti, ale drželi jsme se příliš při zdi, takže jsme ostrouhali. V depozitáři Muzea Podkrkonoší v Trutnově je s inventárním číslem M/2133 silně poškozený exemplář, deponovaný v muzejních sbírkách už od roku 1893, pocházející rovněž ze Svobody nad Úpou. V populární německé vlastivědě trutnovského okresu vydané v roce 1901 se o něm zmiňuje autor Josef Demuth. Litografický tisk na světlém papíře zhotovila firma H. Engel z Vídně. Má rozměry 10,5 x 6,6 cm a ve vypsané hodnotě také 20 krejcarů jej vydal nájemce hospody v budově staré, tehdy ještě dřevěné radnice na náměstí, Franz Schröter. Ano, ten Schröter, který si podle soudobého kronikáře v roce 1852 několikrát stěžoval na 30 - 40 rozjívených harantů ve věku čtyř až čtrnácti let, kteří pravidelně ruší, rámusí a překážejí při tanečních zábavách a proti nimž je bezmocný. Nenápadným půvabem této směnečky z 30. září 1848 s ručně napsaným pořadovým číslem 5 je, že opětnou výměnu za oficiální dvacetník rakouské konvenční měny zaručoval nejen sám vydavatel, ale i Schröterův trutnovský kolega. Jeho původně vytištěné jméno Ignaz Schwadar bylo dodatečně perem opraveno na Schweidar. Že by otec pozdějšího známého majitele Schweydarovy vinárny Herrmanna? Společným rysem obou uvedených poukázek je jednostranný tisk, opatřený na rubu vlastnoručním podpisem vydavatele, a také značné opotřebení, které by běžnější papírový peníz jako sbírkový předmět naprosto deklasovalo. Uvážíme - li však, že jde o ojedinělý případ v dějinách, kdy se město Svoboda nad Úpou mohlo krátký čas pyšnit „vlastními" penězi, které navíc byly po splnění svého poslání v naprosté většině zničeny, máme před sebou cenný doklad platebního styku doby z hlediska věčnosti docela nedávné.

In.: Svoboda fórum XXVI. ročník, číslo 783, duben 2015